Jak jsem se tuhle na webu dočetl, podle předběžných výpočtů vzrostl Index spotřebitelských cen (The Harmonised Indices of Consumer Prices, HICP) v Česku meziročně o 17,3 % (v červnu o 16,6 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v červenci 2022 za Eurozónu 8,9 % (v červnu 8,6 %), na Slovensku 12,8 % a v Německu 8,5 %. Podle portálu kurzy.cz měly na meziroční růst cenové hladiny na konci roku 2022 největší vliv ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a ceny v oddíle bydlení. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší zejména ceny mouky o 42,0 %, chleba o 37,6 %, drůbežího masa o 42,8 %, polotučného trvanlivého mléka o 55,4 %, vajec o 92,4 %, olejů a tuků o 38,2 % a cukru o 98,9 %. V oddíle bydlení kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 5,9 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 20,8 %, vodného o 5,3 %, stočného o 6,4 %, zemního plynu o 140,2 %, tuhých paliv o 66,4 % a tepla a teplé vody o 28,8 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle stravování a ubytování, kde byly vyšší ceny stravovacích služeb o 26,1 % a ceny ubytovacích služeb o 21,3 %.
To je půlka sdělení, Druhá by mohla být výčtem toho, co nám naše slavná liberálně demokratická vláda slibovala: Například „nebudeme zvyšovat daně“, a vida, už máme na stole tzv. válečnou daň, která má vyrovnávat zvyšující se ceny komodit spojených s naším nesmyslným ukrajinským angažmá. Vedle toho se rokuje o mnoha podobách zvyšování daní, o nichž ministři nominálně pravicové vlády tvrdí, že jsou nutné. Něco tu nehraje. Daně obvykle zvyšují vlády levicové. Ale to asi patří k současnému zmatení pojmů, panujícímu v celé euroatlantické sféře.
K tomu je nutné připočíst zvyšování věku odchodu do starobního důchodu, znevýhodňování, ba dokonce znemožňování předčasného odchodu do důchodu, nivelizaci důchodů v neprospěch těch, kdo dlouhá léta přispívali do důchodového systému, který na ně teď udělá leda dlouhý nos.
A to už vůbec nemluvíme o desítkách miliard, transferovaných v podobě zbraní a podobného materiálu na Ukrajinu, do války, jejíž nejsme součástí, protože Ukrajina není členem NATO, a my tedy nemáme vůči ní žádnou povinnost ve smyslu článku 5 zakladatelské smlouvy paktu o kolektivní obraně. Je to tedy jen aktivita naše, patrně motivovaná zahraničními mocnostmi, ale to není omluva. Výsledkem je postupná, ale dosti rychlá pauperizace nejen chudé, ale už i střední třídy naší společnosti. Jaká vysvětlení slyšíme od nejvyšších politických míst? Je prý je to nutnost. Musíme si přece utáhnout opasky, když jde o „takové věci“.
Jenže opravdu si ten opasek utahujeme všichni rovně a demokraticky? Pár dalších čísel mluví o něčem jiném. Platy vrcholných politiků od ledna vzrostly o zhruba 12,7 procenta. Podle sdělení ministerstva práce a sociálních věcí, které bylo publikováno ve Sbírce zákonů, si tak poslanci a senátoři polepšili měsíčně o 11 600 korun na 102 400 a prezident o 38 500 na 341 200 korun. Předsedové obou parlamentních komor a premiér budou příští rok pobírat 274 800 korun a místopředsedové Sněmovny a Senátu a ministři 195 300 korun. Nárůst u nich bude činit 31 000 korun a 22 100 korun. Odměna místopředsedy vlády vzroste o 26 600 korun na 236 000 korun a předsedů parlamentních výborů, komisí a delegací o 16 300 korun na 144 100 korun. Místopředsedové senátních a sněmovních výborů a předsedové podvýborů si polepší o 13 900 korun na 123 200 korun. A k tomu musíme připočíst kdejaké náhrady pro všechny typy funkcionářů, rovněž skokově vyšší. Suma sumárum? Na platy ústavních činitelů počítá státní rozpočet s 6,47 miliardy korun, což asi o 730 milionů korun víc než letos.
V jedné slavné knize zněla věta: Všechna prasata jsou si rovna, jen některá si jsou rovnější. Vítejte v Orwellistánu!
Vychází souběžně ve slovenském Literárnom týždenníku
