Na portálu CNN Prima News lze najít následující zprávu: Hledám servírku, napsal hostinský z Budějovic. Dostal za to tučnou pokutu. Na korektnost a genderovou vyváženost můžete narazit i tam, kde byste to možná nečekali. Majitel jedné z českobudějovických restaurací dostal pokutu 20 tisíc korun za údajnou diskriminaci mužů. Na okno podniku totiž vyvěsil inzerát: „Hledám servírku.“ Tím se podle inspektorátu práce dopustil přestupku. V polovině dubna navštívily pana Jana Dobiáše v jeho restauraci kontrolorky z Inspektorátu práce. V té době mu vypadla servírka. Na okně restaurace měl tedy vylepený inzerát „Přijmu účtující servírku“. „Přišla kontrola, dvě ženy, a řekly, že to je diskriminační vůči mužům. A když to opravím, tak bude zákonu dobře uděláno,“ líčí hostinský Dobiáš. Vypadalo to jako pouhé nedorozumění. Pan Dobiáš původní inzerát sundal, přepsal a tím považoval celou věc za uzavřenou.
Jenže asi za dva týdny panu Dobiášovi zazvonil telefon. Volali z inspektorátu, jestli je ochoten zaplatit pokutu tisíc korun. „Řekl jsem, že to nezaplatím. Domluvili jsme se totiž, že když to odstraním, bude to v pořádku,“ vysvětluje. Po správním řízení pokuta ale narostla na rovných dvacet tisíc korun. Hostinský se chce odvolat. Celý incident totiž vnímá jako „házení klacků pod nohy“. „Je pro všechny těžká doba. Dva roky covidu, pak se začneme mátořit a přišla válka a s ní zdražení energií,“ zoufá si.
Mluvčí Inspektorátu práce CNN Prima NEWS napsal, že „hlediska pro výběr zaměstnanců musí zaručovat rovné příležitosti všem“ a také, že inzerát byl diskriminační. Na incident zareagovali po svém provozovatelé jiné restaurace ve městě – nechtějí na brigádu přijmout muže ani ženu, ale prostě „Homo sapiens“.
Nojo, ale i to je diskriminační. Všimněte si, co všechno umí cvičená zvířata v cirkuse. Viděl jsem tam koně počítat, opici žonglovat a v jednom starém českém filmu medvědi odvážejí zraněnou osobu na špitálském vozíku k ošetření. Navrhuji v zájmu všeobecné rovnosti a správnosti napříště hledat zaměstnance pouze slovem „bytost“. Jestli nakonec půllitry bude nosit galapágská želva (krunýř na to má dostatečně velký), bude to jedině příklad toho, jak zas jednou dobro zvítězí nad zdravým rozumem.
—
A ještě jednou z gastronomie, tentokrát cizozemské. Parlamentní listy přinesly tento titulek: Zdanit maso, dětem vařit vegansky. Do plánu šly v Dánsku miliardy. A ještě si stěžují. Dánsko jako první stát v historii zveřejnilo akční plán, v němž podrobně popisuje svůj cíl přejít na rostlinný potravinový systém. Tento akční plán je součástí plánu na snížení emisí z potravin, který byl vyhlášen v roce 2021, a bude zahrnovat plány na podporu rostlinných potravin ve školním stravování, prostřednictvím školení kuchařů a zvýšením vývozu. Severské království do plánu investovalo miliardu dánských korun (3,3 miliardy Kč), z čehož 675 milionů korun (2,22 miliard Kč) půjde na podporu vytvoření Fondu pro potraviny rostlinného původu. Dánské ministerstvo potravin, zemědělství a rybolovu, které plán představilo, chce mimo jiné školit kuchaře v přípravě veganských pokrmů a zavádět rostlinnou stravu do školních jídelen. Dále má být rozšířen export veganského jídla do zahraničí.
Dánská vláda chce jít se svou podporou veganského stravování příkladem zbytku světa. Její plán je zatím v kontrastu se současnou evropskou zemědělskou politikou. Studie z počátku letošního roku zjistila, že na úrovni EU 97 % výdajů na výzkum a inovace v zemědělství směřuje k chovatelům zvířat, přičemž většina této podpory je určena na zvýšení výroby. Evropští chovatelé dobytka navíc dostávají 50 % svých příjmů přímo z dotací od EU, které jsou v jejich případě 1200krát větší než dotace pro výrobce rostlinné potravy.
Finanční podpora rostlinného sektoru však není jediná zbraň, kterou plánuje dánská vláda využit v boji proti tzv. „klimatické změně“. V severském království také uvažují o vyšším zdanění masa, konkrétně hovězího. „Zkoumáme všechny možnosti. A to znamená, že se částečně zabýváme restrukturalizací našeho potravinářského průmyslu, hledáme možnosti, jak vytvořit daň z produkce, mimo jiné i z hovězího masa. A pak se samozřejmě také zabýváme možnými daněmi ze spotřeby a tím, zda je využít,“ nechal se slyšet dánský ministr pro daně Jeppe Bruus. Kritici vyššího zdanění masa však mimo jiné upozorňují, že by taková daň dopadla zejména na chudé, kteří by si už klasické maso nemohli dovolit. Vyvstává tedy otázka, co by v takovém případě měli nemajetní obyvatelé jíst. Možnou odpověď nabízí deník Bloomberg v článku nesoucím název „Již brzy: Falešné masové burgery z kobylek a moučných červů.“ „Hmyz je efektivnější než hospodářská zvířata a potřebuje k pěstování méně prostoru než sója,“ vysvětluje Mohammed Ashour, generální ředitel společnosti Aspire Food, která v Ontariu staví 11patrovou vertikální cvrččí farmu. „Mouční červi jsou čistí, bez zápachu a bohatí na minerály a vitamíny; cvrčci a kobylky jsou plní bílkovin; larvy ovocných mušek – většina lidí jim říká larvy – mají jemnou chuť a světlou barvu, takže se snadno schovají v potravinách; larvy černých mušek sežerou prakticky jakýkoli organický odpad,“ láká Bloomberg spotřebitele na klimaticky nezávadnou pochutinu budoucnosti.
Dánsko se zjevně zbláznilo. Nebo aspoň tamní mocenská (j)elita. Vnucovat lidem hamburgry z červů, to už je perverzita na druhou. První hnus je sám hamburgr, potravina typicky americká, nechutný karbanátek namočený v kečupu s průhledným plátkem kyselé okurky, jenž může uspokojit leda hodně nenáročnou obézní školačku někde v Coloradu, a druhý hnus jsou mletí červi místo jiného odpadu slisovaného v tom karboši.
Jenomže se tu poněkud opomíjí, kde že to vlastně tuhle novinu zavádějí. Pokud to nevíte, tak Dánsko je největším evropským chovatelem prasat. K typickým a velmi oblíbeným dánským pokrmům patří třeba Pølse – červená klobása z vepřového masa, lehce kořeněná pepřem, muškátovým oříškem a dalším kořením, Leverpostej – játrová paštika populární v celé Skandinávii – připravuje se z vepřových jater s bylinkami, solí, pepřem a jiným kořením. Nebo Smørrebrød – v překladu „chléb s máslem“, dánské národní jídlo. Otevřený sendvič, který je tvořen hutným tmavým žitným chlebem (rugbrød) s máslem, na nějž je umístěn plátek teplého či studeného masa, ryby nebo sýra. K nejčastějším součástem smørrebrød patří nakládaný slaneček (může být i marinovaný, kořeněný nebo s kari omáčkou), krevety, plátek hovězího nebo vepřového masa, smažené rybí filé, uzený úhoř, vepřová játrová paštika, uzený losos, makrela v tomatové omáčce a jiné.
Mezi jednotlivými druhy smørrebrød (jednotlivými chody jídla) se často pije snaps, obdoba německého schnapsu, tedy jakýkoliv druh čirého alkoholického destilátu. Pití snapsu tu má dokonce svoji kulturu, kdy se skupina lidí shromáždí kolem stolu u oběda o několika chodech a po každém chodu si dají jednoho panáka z ledově vychlazené skleničky. Hostitel vždy pozvedne svou sklenici a všichni hosté se všem ostatním u stolu podívají do očí. Hostitel pronese „skål“ a každý upije. Potom znovu následuje oční kontakt a sklenice se položí znovu na stůl, kde zůstanou, dokud nedá hostitel další pokyn. Umíte si takový rituál představit nad talířem červů, cvrčků a sarančat?
—
Tak jsem dostal od jedné přepravní společnosti zprávu, která mi poskytla vskutku nekonečný prostor k zamyšlení. Zněla takto: „Vaše zásilka č. 13915080485689 od Timuna byla doručena. Jsme moc rádi, že jste využili naši 100% uhlíkově neutrální přepravu, berete tak ohled na naši planetu.“ Podotýkám, že zásilka (nějaký vánoční dárek, tuším), přivezla dodávka, nadto nikoli na elektriku nebo zapřažená do koňského čtyřspřeží, ale poháněná normálním spalovacím motorem. Tak kde je ta 100% neutrální uhlíková přeprava? Kdo z Vás by na to náhodou přišel a napsal mi nějakou aspoň trochu věrohodnou odpověď, dostane ode mne knihu. Nebude sice uhlíkově neutrální, ale zato vám poskytne mnoho podobných námětů k zamyšlení. Tak neváhejte a pište!
