Holící strojek Braun propagoval transgender model s jizvami po odstranění prsou. „Amorální,“ ozývá se kritika, píše Echo 24. Další společnost se rozhodla spálit se tématem transgender v reklamě. Poté, co se dočkaly poklesu prodejů společnosti Gillette a Budweiser, zveřejnila reklamu s transgender mužem společnost Braun. Na fotografii propagující holící stroj Serries X Hybrid se holí transgender muž s viditelnými jizvami po odstranění prsou. Spot se již krátce po uveřejnění dočkal kritiky za nemorálnost a porušení britského reklamního kodexu. Informuje například The Telegraph.
Fotografie se objevila na stránkách společnosti Braun a rychle se dostala pod palbu kritiky. Mladý muž s tetováním na rameni se na ní holí před zrcadlem. Zároveň jsou mu vidět výrazné jizvy typické po operaci na odstranění prsou.
„Propagace odstranění zdravých prsou je nejen neuvěřitelně amorální, ale také proti reklamním standardům, které zapovídají oslavování či zjednodušování operací,“ kritizovala reklamu Maya Forstaterová ředitelka organizace Sex Matters (Na pohlaví záleží). „Reklamní kampaň opakuje strašlivou lež, že ženy se mohou stát muži, pokud si nechají odstranit prsa a začnou brát hormony. Šéfové Braunu musí žít v jiném světě, pokud si myslí, že tato kampaň reprezentuje inkluzivitu,“ prohlásila dále Forstaterová. Britský reklamní regulátor (ASA) již uvedl, že na reklamu už obdržel několik stížností a prošetřuje, zda nedošlo k porušení reklamních standardů.
Podobně reklamu kritizoval i James Esses spoluzakladatel Thoughtful Therapists organizace, která se zabývá vlivem genderu na mladou populaci. „Je to bezduché, nezodpovědné, virtue signalling, woke kapitalismus v nejnebezpečnější formě,“ řekl Esses. K reklamě se vyjádřil i známý kanadský psycholog Jordan Peterson, podle kterého se Braun hodně snaží napodobit Budweiser. Naráží tak na reklamu, kterou pro americký Budweiser vytvořila transgender influencerka Dylan Mulvaney v dubnu tohoto roku. Budweiser ji k výročí její tranzice dal několik plechovek piva Bud-Light, které propagovala na sociálních sítích. Firma Anheuser-Busch, pod kterou pivovar spadá, během několika dní ztratila okolo 5 miliard dolarů hodnoty. V následujících týdnech následoval propad prodejů piva Bud-Light přes 20 % a značka tak přišla o titul nejprodávanějšího piva ve Spojených státech. Značka, která se profilovala jako pivo pro především konzervativní publikum, krátce na to rozjela kampaň, ve které ukazovala scénky z amerického divokého Západu a snažila se poprask zmírnit. Bez úspěchu.
Podobnou bouři zažila už jiná značka z konglomerátu Procter &Gamble a to společnost Gillette. Ta v reklamě akcentovala transgender motivy a kritizovala „toxickou maskulinitu“. Zákazníci, ve velké většině muži, reagovali bojkotem značky a její hodnota se také propadla.
Mám neodbytný pocit, že tato zpráva už je skoro jen reziduem nedávné minulosti. Těžko si představit, že by – podobně jako ona transka z reklamy na žiletky či pivo – v reklamě na vložky s křidélky pózovali chlupatí chlapi s veškerým nádobíčkem, nebo v reklamě na atletickou obuv hráli kvadruplegici (protože jsme přece inkluzivní společnost). To jsou, věřme, jen poslední záchvěvy debilismu, na který nebude brzy čas a peníze. Rostoucí počet válek všude kolem nás vystaví lidstvo docela jiným výzvám, jak se hnusně módně říká. Jenže to bude jako v závěrečné scéně Cimrmanova Posla z Liptákova. Smrťák hraný rozkošně Ladislavem Smoljakem, prošvihne termín, kdy měl zkosit jednu z postav, balí nářadíčko se slovy: „Nebojte, příště už přijde novej, mladej, ten se nezakecá.“
—
Kormutlivý příběh z naší dnešní reality přináší iDnes pod titulkem Tituly má čtyři, ale píše „mýchá“. Rodiče bojují s novou ředitelkou školy. Základní škola ve Velkých Svatoňovicích na Trutnovsku má problém. Rodiče kritizují kvalitu vzdělávání, jejich stížnosti potvrdili školní inspektoři. Podle nich není ředitelka kompetentní k výuce češtiny ani k hodnocení písemného projevu žáků, ale obec za ní stojí. Zatímco za předchozích šest let přestoupily na jinou základní školu pouze dvě děti, v současnosti jejich počet roste nevídaně. Důvodem je podle rodičů nevalná kvalita hodin češtiny, které dosud vedla ředitelka Šárka Helvichová. „Při kontrole sešitů jsem každou chvíli našla chybu, ve vyjmenovaných slovech, psaní velkých písmen a tak dále. Pravopisné chyby byly i v matematice. Byla jsem z toho nešťastná,“ popsala matka dvou dcer, které ještě donedávna školu navštěvovaly. Když se situace nelepšila, došla jí trpělivost. Dcery přestoupily na školu v sousední vesnici. Podobně mluví další žena, se kterou redaktor MF DNES hovořil. Když se před časem podívala do sešitu dcery, která chodí do 4. třídy, nestačila se divit. „Když jsem tam viděla býložravec s měkkým ‚i‘ a slovo míchat, ve kterém učitelka napsala ypsilon, byla jsem v šoku. Už i dcera sama uznala, že by se chtěla něco naučit.“
„Nikdy jsem neměla ambici učit češtinu“, říká ředitelka svatoňovické základní školy Šárka Helvichová. To je poněkud kuriózní vysvětlení. Vedení obce si však nepřipouští, že by za odlivem žáků byla nekvalitní výuka. „Rodiče se rozhodli dát děti do jiných škol, je to jejich svobodná vůle a my to respektujeme. Netušíme, proč se tak rozhodli,“ reagoval starosta Viktor Marek (nestraník). Paní ředitelka má mimochodem na webových stránkách školy před a za jménem čtyři tituly. Podle svých slov má vystudované učitelství pro 1. stupeň, předškolní a speciální pedagogiku. Před příchodem do Velkých Svatoňovic pracovala jako vychovatelka v dětském domově ve Vrchlabí. „Je to kompetentní člověk, ředitelku dělá perfektně, řídí školu tak, jak má, a zavedla opatření, aby se to už nikdy nestalo,“ dodal starosta Viktor Marek.
To je několik zpráv v jedné. Jak je možné, aby člověk neznající vyjmenovaná slova, vstoupil do třídy a učil je. A také – odkud a za co má v naší zemi kdekdo tolik různých titulů? Mimochodem za jméno se kromě Ph.D. (nejvyšší vědecký titul) uvádějí jen tituly profesní typu MBA, LLM, které jsou získávány v komerčních agenturách a nemají v akademickém světě žádný význam. Není možná od věci připomenout, že několik takových má i náš slovutný pan premiér, jehož jméno se se všemi tituly málem nevejde na jeden řádek.
Ale nestěžujme si jen na současnost. Hloupí lidé byli vždy. My měli na základní škole na češtinu ex-matikářku, která nám vykládala, že Ivan Olbracht bylo vlastní jméno Antala Staška (či naopak, to už nepamatuji). Když jsem se drze přihlásil s tím, že podle mých informací šlo o otce a syna, Antonína a Kamila Albrechta Zemanových, vyhodila mě ze třídy a dala mi poznámku do žákovské knížky. Pak že se něco podstatného mění. Ačkoli možná ano: sice informací přibývá, ale vzdělanosti ubývá. Čím to bude?
—
A konečně zase jednou něco veselejšího z webové kolportáže. Dobrá rada na zábavu v důchodu a nejen v důchodu Médii v Čechách proběhla nedávno zpráva o jednom nenakupujícím důchodci v supermarketu. Tisk to popsal následovně – titulek zněl: Když 70 letý muž neztrácí hravost, ani ve vyšším věku…Proč zakazují vstup p. Krejčíkovi do Supermarketu? Ve zprávě je napsáno, že níže uvedený seznam přestupků zachycený ch bezpečnostními kamerami nepomohl a na výzvy a napomenutí zaměstnanců SBS reagoval p. Krejčík slovy: „Pokud tu moje žena nakupuje a nutí mě, abych tu byl také, tak já se tady ty dvě hodiny strašně nudím, nejvíc se vyřádím v Kauflandu v Benešově.“
Rekapitulace:
Za posledních 6 měsíců jej přistihli při této činnosti:
- ledna – vzal z regálu 25 balení kondomů a náhodně je vkládal do nákupních vozíků jiným nakupujícím, když se na něj nedívali…
- ledna – nastavil všechny budíky v oddělení domácích potřeb tak, aby zvonili jeden po druhém v 5 minutových intervalech…
- února – rajčatovým džusem udělal dlouhou a tenkou čáru na podlaze směrem k dámským toaletám…
- února – přistupoval k prodavačkám různých oddělení a oficiálním tónem jim řekl: „KÓD 3!“ a sledoval, jak prodavačka zpanikařila…
- března – přišel k pultu Služby zákazníkům a trval na žádosti, aby si mohl koupit krabičku lentilek na půlroční splátky…
- března – přesouval nápisy „Pozor, mokrá podlaha!“ do té části supermarketu, kde byly na podlaze koberce …
- dubna – kdykoliv se ho nějaký zaměstnanec zeptal, zda nepotřebuje pomoc, tak se nahlas rozplakal a křičel: „Proč mě lidé nenecháte na pokoji?!“
- dubna – našel si níže upevněnou bezpečnostní kameru a zblízka se do ní upřeně díval, pak se vrtal v nose nebo si zápalkou čistil zuby…
- května – u pultu se sportovními zbraněmi se zeptal prodavače, zda neví, kde si může koupit antidepresivní tablety, pokud se rozhodne koupit si nějakou zbraň…
- května – schovával se mezi věšáky s oděvy a na lidi, kteří se probírali zbožím a objevili ho, vykřikoval: „Kup si mě! Dnes jsem se slevou!“
- června – vždy, když se ozvalo hlášení z reproduktorů, dřepl si a schoulil se. Také při tom křičel: „Ne! Ne! Už zase ty hlasy!“
- června – vešel vícekrát do nějaké zkušební kabinky, zatáhl závěs, chvíli počkal a začal vykřikovat: „Haló! Není tu toaleťák, přineste mi ho někdo!! „
- července – na oddělení kol sebral z regálu gumový klakson a strašil nic netušící nakupující, když jim zatroubil najednou za zády…
- července – náhodně vybíral lidem nějaké zboží z nákupního vozíku a se slovy: „To byl poslední kus v nabídce a já ho dnes velmi potřebuji.“ a spěchal směrem k pokladnám. Tam se mu ještě podařilo dostat prodavačku dotazem, zdali berou karty a pak jí nabídl kulovou desítku….
