Server Kinobox.cz přinesl převratnou informaci: Sněhurka a sedm různorodých společníků. Další Disneyho remake už publikum možná nerozdýchá. Chystaná hraná verze ikonického animáku Sněhurka a sedm trpaslíků, který vycházel z klasické pohádky bratří Grimmů, to věru nebude mít lehké. Zlou královnu sice ztvární populární Gal Gadot, ale další obsazení a pojetí známých postav vyvolává kontroverzi. Hlavně poté, co deník Daily Mail zveřejnil zákulisní fotografie se sedmi trpaslíky, mezi nimiž panují značné etnické i výškové rozdíly.
Britské periodikum fotky doprovodilo slovy „Sněhurka a sedm politicky korektních postav“, čímž šlo na ruku napruženým odpůrcům genderově a etnicky vstřícného castingu. Společnost Disney oponovala tvrzením pro The Daily Beast, že snímky jsou falešné. Daily Mail však trval na svém a produkce mu údajně potvrdila, že jde o angažované náhradníky (stand-in) za obsazené herce a herečky, kteří pózovali v odpovídajících kostýmech.
V popředí ostatně vidíme Sněhurku v červené kápi, přičemž vyfocená žena zaskakuje za dvaadvacetiletou Rachel Zegler. Latinskoamerická hvězda Spielbergova muzikálu West Side Story získala prestižní úlohu roku 2021 a musela snášet štvavou kampaň narážející na její původ. Daleko problematičtější se však jeví vyobrazení jejích sedmi společníků. Herec Peter Dinklage (Hra o trůny, už jsme o jeho poněkud nezvykle agresivní aktivitě v kauze této pohádky psali v jednom z dřívějších Cvokhauzů), jenž měří 135 centimetrů, se do projektu opřel letos v lednu v podcastu Marca Marona. Zatímco v záležitosti obsazení latinskoamerické herečky jsou tvůrci dle jeho mínění progresivní, stále se chystají vyprávět „zpátečnický příběh o sedmi trpaslících, kteří spolu žijí v jeskyni“. Disney reagoval prohlášením pro The Hollywood Reporter a ujišťoval, že se hodlá vyhnout stereotypům obsaženým v původním animáku. Film prý k sedmi klíčovým postavám přistoupí jinak a konzultuje se členy příslušné komunity, která se vůči Dinklageově kritice zčásti vyhradila.
Zákulisní fotografie naznačují, že nový přístup spočívá v potlačení nanismu. Pozorujeme ho totiž u jediné postavy, zatímco ostatní jsou běžně vysocí lidé různorodého etnického původu. Trpaslíci jsou v německém folklóru považovaní za nadpřirozené, nikoli lidské bytosti žijící v horách a vynikající zručností, na což Dinklage kriticky narážel. Produkce se nicméně může pokusit toto stigma změnit a postavy prezentovat lidštěji, byť za cenu pro leckoho urážlivé korektnosti.
Nová Sněhurka bude mít premiéru v březnu příštího roku, natáčení probíhalo už loni v létě. Režii obstaral Marc Webb (Amazing Spider-Man, 500 dní se Summer) a příběh dozná některých důležitých změn. Prince, jenž Sněhurku vysvobodí z věčného spánku, například nahradí nový charakter Jonathan v podání Andrewa Burnapa (Ve jménu nebes). Zlou královnu ztvárňuje zmiňovaná Gadot známá z Wonder Woman či Red Notice.
Pokud se pravdivost zveřejněných fotografií potvrdí a Disney chystá radikální uchopení milované předlohy, dočkáme se ještě výživné internetové bouře. Spoustu kritiky slízla už nedávná Malá mořská víla ztvárněná černošskou herečkou a na podzim vybouchl Disneyho animák Divnosvět s LGBTQ+ postavami.
Soudím, že je to definitivní krach systému, jemuž jsme si zvykli říkat kapitalismus a jehož hlavní pohon spočíval v penězích. Kapitalimus vydělává, investuje, aby vydělal ještě víc, vytlačuje konkurenci, aby vydělal vůbec nejvíc. Nemusí se to každému líbit, ale je tomu rozumět. Jak ale rozumět, když superkapitalistická frma formátu Disneyho se pokloní před hysterickými jekoty mekoty blekoty z různých lidsko-právních (ne)ziskovek, z půvabně cukrkandlové tradiční árijky Sněhurky vyrobí Hispánku a ze sedmi trpaslíků udělá Partu Hic všech ras a velikostí? Kde jsou charaktery původních pidimužů – Šmudla, Kejchal, Stydlín, Rejpal, Prófa, Štístko? To byly postavy dané svými povahami. Ti dnešní Sněhurčini průvodci se liší především barvou pleti. Což ta je určující pro povahu postavy? Pokud ano, není to náhodou rasismus až na půdu? Zamyslete se, soudruzi hollywoodští!
—
Lidovky.cz píšou: Anděl může padnout jako Koněv. „Nápisy o přátelství Moskvy a Prahy jsou děsivé,“ říká Ukrajinka. Pomohou její krajané?
Oč jde? Poté, co Praha odstranila z dejvického náměstí sochu sovětského maršála Ivana Koněva a poslala ji do muzea či rozhodla o přejmenování žižkovské Koněvovy ulice, dráždí některé pražské politiky socialistická výzdoba stanice Anděl, dřívější Moskevské. Srp a kladivo, vlajka SSSR, nápisy velebící Moskvu i připomínka československo-sovětského přátelství. Pražský Anděl, jedna z nejvytíženějších stanic metra, jako by zamrzl v minulosti a komunistické symboly nechává cestujícím stále na očích.
Místní se ji sice vesměs naučili ignorovat, návštěvníky Prahy ale dokáže pořádně zaskočit. „Čekal jsem na metro a přímo v úrovni očí na mě mrkl srp a kladivo. U východu z metra zase velký nápis Moskva. Zmátlo mě to, nejprve jsem si myslel, že se tu asi natáčel nějaký film a zapomněli odstranit kulisy,“ řekl serveru Lidovky.cz překvapený turista z Kanady.
O poznání vyděšenější byla pětatřicetiletá Olga, která před několika měsíci utekla s dcerou do Prahy před ruskou agresí z ukrajinské Oděsy. „Když jsem si v ruštině v metru četla o přátelství mezi Moskvou a Prahou, vážně jsme se polekala. Nerozumím tomu, vždyť čeští politici tvrdí, že Česko je proti Rusku. Proč tedy neodstraní z veřejného prostoru, dětem na očích, komunistické symboly?“ podotkla Olga.
Podle pražského dopravního podniku, kterému prostory stanice patří, jsou ale nápisy nedílnou součástí stanice. „Odráží část historie nejen pražského metra, ale i samotné Prahy a ČR jako takové. Jsme toho názoru, že dílo má ve stanici zůstat s dostatečným vysvětlením, protože je potřebné znát vlastní historii a umět se z ní poučit. Nejsme zastánci principu cancel culture,“ vysvětlila serveru Lidovky.cz mluvčí DP Aneta Řehková. Problém je ale v tom, že ani na peróně, ani při vstupu do stanice žádné vysvětlení historické „výzdoby“ není. Na následný doraz Řehková bez dalších podrobností připustila, že je to v plánu.
Stejnou odpověď zaslal i pražský magistrát, který se rovněž odvolává na historický kontext stanice, vzhledem k vlastnictví prostor je to ale celé věcí dopravního podniku. Bývalý primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti), který v současné době na magistrátu působí jako náměstek pro dopravu, si nicméně hodlá na zastaralou dekoraci stanice posvítit. „Nápisy ve stanici metra Anděl mi samozřejmě s ohledem na probíhající genocidu na Ukrajině ze strany ruského diktátora Putina vadí. Proto se touto problematikou od nástupu do funkce náměstka pro dopravu zabývám,“ zdůraznil s tím, že pověřil současnou architektku metra Annu Švarc, aby navrhla postup. „Ta nyní budoucí možnosti provedení uměleckého díla ve stanici řeší s reprezentanty programu Umění pro město pod Galerií hlavního města Prahy, kteří se věnují veřejnému prostoru, a příslušnými zástupci dopravního podniku,“ uvedl.
V úvahu by podle něho připadalo uskutečnit v tomto prostoru novou reinterpretaci uměleckého díla formou výtvarné intervence na základě mezinárodní soutěže. „Líbilo by se mi, kdybychom do poroty mezinárodní soutěže přizvali také ukrajinské výtvarníky, prostřednictvím starosty hlavního města Ukrajiny Vitalije Klička. Kyjev i Praha jsou členy Paktu svobodných měst. Další postup plánuji pracovně prodiskutovat také s kolegy z rady,“ podotkl Hřib.¨
To je hned několik námětů k zamyšlení. Předně: Když náměstek pražského primátora, mluvčí Dopravního podniku a další veřejné osoby nemají dostatek vzdělání, aby věděli, v jakém kontextu vznikla nejen stanice metra Moskevská, dnes Anděl, je to smutné. Ale když titíž a mnozí další ignorují fakta týkající se sovětské účasti v nejstrašnější válce dosavadní historie, resp. podíl Rudé armády na porážce nacismu v roce 1945, pak už to je nejen ignorantství, ale skoro z toho čouhá politický záměr. Přitom jaké jsou správné odpovědi na obě „dilemata“? Rudá armáda osvobodila drtivou většinu našeho území od německé okupace, z čehož vznikla několik desítek let trvající náklonnost našich občanů k té „zemi blízko pólu“ (chtít po Hřibovi a spol., aby znal básníka, jenž byl autorem té metafory, to snad ani nebudeme, že…). Ta náklonnost doznala velkou újmu logicky vpádem vojsk Vrašavské smlouvy v srpnu 1968. A mimochodem, značnou část sovětského kontingentu tvořili vojáci z Ukrajinské sovětské socialistické republiky. Prostě Ukrajinci. To jako dovětek těm, kdo dnes říkají, že bojujeme proti Putinovi za svobodu Ukrajinců, našich bratrů v touze po svobodě. Nicméně pražské metro vzniklo za Husáka s pomocí sovětských technologií a názvy stanic tomu v některých případech odpovídaly.
Druhá a hlavní poznámka: Dosavadní zkušenosti podobného rázu nás učí to, co bývá připisováno Churchillovi: Follow The Money, Za vším hledej peníze. Ideologicky okecaná likvidace ošklivých, avšak historicky podmíněných artefaktů, jakož i jejich nahrazení nějakou náramnou dnešní takykulturou, to je přece úžasná zakázka. Tedy i provize pro ty, kdo ji schválí.
A propos, nemá právě pár kroků od stanice Anděl své hájemství jistý David Černý? Věci bývají někdy jednodušší, než se může zdát.
—
Nu a ještě jednou na ukrajinské téma, tentokrát z webové kolportáže:
Sergej z Ukrajiny stojí v Praze a odplivne si na zem dírou v zubech.
Najednou se objeví víla a říká: „Jsem evropská sociálně liberální víla! Přiletěla jsem ti splnit tři přání!“
„Podívej se na mou díru v puse! Chci být zase fešák a dát si opravit všechny zuby!“ přeje si Serjoža.
Sotva vyslovil tato slova, byl okamžitě schválen zákon o bezplatném zubním ošetření a protetice pro cizince a jeho ústa zářila sněhobílým hollywoodským úsměvem.
„Opravdu mi tu chybí televize a rádio v mém jazyce a také chci mít sociální jistoty a benefity!“
Sergej ani nestihl ani dokončit větu, protože skončil v krásném bytě, který za něj zaplatil stát. Na stole je text zákona o různých sociálních výhodách a o pobíraných dávkách. Byt je kompletně zařízen a vybaven elektrospotřebiči v souladu se zákonem o pomoci pro cizince.
Šťastný Sergej už prostě neví, o co ještě jiného žádat, ale jedna touha stále zbývá. A tak vysloví poslední přání: „Chci být skutečným Evropanem. Chci být opravdový Čech a jmenovat se třeba Pavel Rambousek!“
Než stačil větu dokončit, vše zmizelo a on se znovu ocitl na ulici s dírou v zubech.
„Co se stalo?“ ptá se udiveně se víly.
„Že se nestydíte pane Rambousek, pořád něco žebrat po státu! Musíte se sám o sebe postarat! Vládu tu není od toho, aby lidem pomáhala. Mimochodem, už máte zaplacené všechny daně? Jděte a hledejte si práci!“😁
