Kontroverzní „Zetko“: Velká galerie věcí, které kvůli Rusům brzy někdo zakáže, píše server G.cz. Píše se zde: Z písmena Z se stal v roce 2022 nový hákový kříž. Kontroverzní symbol se objevuje na ruských tancích od začátku pokusů o okupaci Ukrajiny. Každopádně se stal symbolem vládní propagandy, který se možná brzy stane zakázaným, jelikož poukazuje na podporu ruské invaze na Ukrajinu. Mimochodem: Už někdo přišel na to, co to Z vůbec znamená? Někdo říká, že to může znamenat slovo Západ, a jiní zas, že to znamená „za pobedu“ (za vítězství). Tak jako tak, každý, kdo bude poslední písmeno abecedy propagovat, může být vyšetřován českou policií za podporu ruské agrese proti Ukrajině. Na internetu se v reakci na to objevily desítky filmů, nápisů, sloganů, symbolů apod., v nichž se kontroverzní „zetko“ objevuje.
Pár příkladů: Velké Z má ve svém logu Strana Zelených. Americký animák se jmenuje Mravenec Z (Ant Z). Rovněž americký válečný film nese název Světová válka Z (World War Z). Slavný režisér Costa Gavras už v roce 1969 natočil politický thriller s názvem Z. Psychologové a sociologové pro charakterizaci současné mládeže používají pojem Generace Z, což je společný název pro skupinu lidí narozených od poloviny 90. let 20. století do roku 2012, tedy generaci vyrostlou již v prostředí totální internetizace. Velké písmeno Z je též vyznačeno na pet lahvích a plechovkách s nápoji, které jsou určeny k recyklaci a jsou navíc z-álohované. Moderní smatphone od Samsungu nese název Samsung Galaxy Z Flip3 5G, přičemž to Z je graficky zvýrazněno. Také automobilka Nissan rozjela výrobu nového typu s názvem Z a výrazným logem s tímto písmenem. Z filmového Zorra se zřejmě stane jen Orro a z prezidenta Zemana jen Eman. To poslední je aspoň vtipné. Ale nezakryje to pravou podstatu blbství celé věci. Kdysi se říkalo: Když se lidé naštvou na Boha, zabijou kostelníka. Pročpak mi to jen právě teď vytanulo na mysli?
—
Pod titulkem Svět se zbláznil. Kam až je politická korektnost schopna dojít najdete na serveru iDnes zamyšlení nad jednou z nejčastějších příčin, proč považovat dnešní realitu za cvokhauz, totiž politickou korektností (PC). Čteme zde několik příkladů, jak PC mrví svět. Příkladně závadnost detektivky Deset malých černoušků od Agathy Christie či Kocoura Mikeše od Josefa Lady. Tyto případy jsou už dobře známy a pojednal jsem o nich v jednom z dávnějších „Cvokhauzů“. Co mě ale zvedlo ze židle, je konstatování, že matematické vzorečky a poučky jsou rasistické. Čtěme:
„Politická korektnost proniká i do oblastí, kde bychom ji nečekali. Včetně exaktních věd, které by už z principu neměly mít s ideologií nic společného. Na podzim 2017 vzbudila pozornost Rochelle Gutierrezová, profesorka americké University of Illinois. Přišla se šokujícím objevem – matematika je rasistická! „Algebra a geometrie ve společnosti protlačují a upevňují výhody bílých,“ vysvětlovala. „Ten, kdo je dobrý v matematice, je považován za bělocha.“ Pythagorova věta, číslo pí a další matematické teorémy prý dokazují, že matematika byla vymyšlena Řeky a Evropany – ne černochy, Hispánci nebo Indy. Oceňování znalosti matematiky a velký význam čísel proto v západní společnosti udržuje rasismus a diskriminaci etnických menšin. Profesorka Gutierrezová dodala, že učitelé matematiky by měli být politicky korektní a při zkoušení a známkování přihlížet k faktu, že matematika je vynález bělochů. Prostě dvojí metr.“
A nedosti na tom. Článek připomíná, jaké vyvolala pobouření pohádka Aloise Mikulky Pravda o Sněhurce, kterou načetl herec Miroslav Donutil. „Sněhurka měla jednu velkou vadu – bílou pleť jako mléko,“ zaznělo na dětském kanálu České televize Déčko. „Když na ni svítilo jen chvíli slunce, udělaly se jí na rukou a tvářích velké pihy. To se jí nelíbilo…“ Sněhurka v pohádce potká „černočerného černocha“ a má s ním děti. „A víte, jakou měly ty děti barvu?“ četl Donutil. „Nebyly ani bílé, ani černé. Měly barvu, jako když nalijete do černé kávy mléko. Byly světle hnědé. Mohly lítat na sluníčku od rána do večera polonahé a žádné pihy nikdy neměly.“ Radu, která vysílání České televize podle zákona kontroluje, zaplavila vlna protestů a stížností. Pobouření diváci Mikulkovu pohádku označovali za stupidní agitku a vnucování multikulturalismu dětem.
Otázka může stát takto: Je podle Mikulkovy pohádky bílá pleť vadou, kterou je třeba „vyléčit“ černými geny? Tahle dezinterpretace je nesmyslná už proto, že základním principem pohádkového světa je nadsázka, fantazie a hravost. Věříte snad, že vás v lese ohrožuje loupežník Rumcajs? Psali byste do televize stížnost, že pohádka o zlém drakovi v dětech vyvolává nenávist ke zvířatům a ježibaba z perníkové chaloupky je zesměšňováním důchodců?
Ale teď si představte, že by někdo napsal přesně obrácený příběh. „Černulka s pletí temnou jako asfalt má problém – všichni se jí bojí, protože ji považují za čerta. Naštěstí ale potká běloskvoucího bílého prince, díky kterému se jejich děti zbaví prokletí přílišné pigmentace.“ Kdyby něco takového odvysílala Česká televize, byl by z toho mezinárodní skandál. Česko by bylo označeno za rasistický stát a pohádka za hanobení černé rasy.
Inu, vítejte ve Cvokhauzu!
—
Už v minulých Zprávách ze cvokhauzu jsem upozornil na autora vskutku trefných glos, Romana Moskowského. I dnes tu přetisknu jeho další text, který jsem tentokrát načerpal z webu Nezávislá média.
Roman Moskowsky – Psychologie hřbeta
Hřbet je terminus technicus. Nečiním si marnivé zásluhy na jeho používání, naopak mě nesmírně těší, že se zažil jako obecný jednoslovný popis typologie sehnutého nevolníka, který však vykazuje nejen rysy pasivity a poroby vůči falešné autoritě, ale i imitaci panských manýrů sluhy, kterému vrchnost oblékla livrej, a on ve svých očích povyrostl na tolik, že je něco víc, než ti, kteří pánům odmítají sloužit za stravu a střechu nad hlavou.
Dva níže uvedené příspěvky krásně demonstrují sebeklam hřbeta, který pevně věří, že když bude poslouchat vrchnost, automaticky se mu dostává vyššího místa na žebříčku společenské hierarchie, což nezadržitelně vede k jeho pohrdáním těmi, kteří v jeho chorém mozku stojí společensky pod ním.
Z historie dávné i nedávné nás jistě každého napadnou zářné příklady hřbetovstí, které jakémukoli režimu efektivně sloužily k teroru na nesehnutých – hřbet je nejspolehlivějším vykonavatelem zvůle, neboť zcela automaticky pohrdá kýmkoli, kdo se svou neposlušností vyčlení ze zásluhového systému, jemuž hřbet věrně slouží za pocit, že je něco víc.
Hřbet si okamžitě začne přisvojoval všechny atributy, o nichž podvědomě ví, že se mu jich žalostně nedostává. Hloupý hřbet se začne považovat za intelektuála, chudý hřbet za boháče a „podnikatele“, sociálně hendikepovaný hřbet je rázem elita národa a zmrdský hřbet vzorem ohleduplnosti, ctnosti a morálního gigantství.
Hřbet je nejlepší nástroj panstva, neboť všechny nesehnuté z duše nenávidí, ale zároveň je potřebuje, neboť se může vymezovat jen vůči nim. Jak ukazuje historie, pokud se hřbet cítí panstvem zrazen, nikdy svůj hněv, frustraci a zklamání neobrátí proti vrchnosti, ale opět proti těm, kdož podle jeho pokřiveného vidění stojí hluboko pod ním.
Jak níže uvedené příspěvky ukazují, hřbet je například pohoršen, že si je s neočkovaným plebsem roven. Vůbec nevnímá, že on sám je plebs a všechna jeho privilegia jsou jen v jeho hlavě. Učiní cokoli, aby mohl nosit legrační uniformu panského kočího co nejdéle, v současném kontextu doslova až do smrti.
Nečekejte tedy, že se jim v hlavě „rozsvěcuje“ a začnou se dožadovat odpovědí od vrchnosti, která jim dala uniformu, a teď se jim směje úplně stejně, jako ti, co by na sebe mundůr hotelového dveřníka nikdy nenavlékli, i kdyby se jednalo o maškarní bál.
Hřbet potřebuje svou livrej, nikdy se nesníží k tomu, aby s těmi, kteří mu v jeho hlavě nesahají ani po kotníky, zosnoval nějakou rebelii proti vrchnosti, která ho zradila, zesměšnila a ještě pomočila. Naopak, bude se dožadovat toho, aby jeho směšný mundůr dostal znovu vážnost, jakou si právem zaslouží. Bude volat po tom, aby se okamžitě vrátily staré pořádky, vždyť celou tu dobu tak věrně vrchnosti sloužil, opět v dnešním kontextu, doslova do roztrhání těla.
Takže nečekejte od hřbeta pražádnou katarzi, žádná nepřijde. Hřbet bytostně potřebuje svoji sehnutost jako životní strategii k dosažení toho, že sice nebude nikdy patřit mezi šlechtu, ale alespoň bude mezi jednookými králem. I když ve skutečnosti všichni nesehnuti mají obě oči a on je slepý, jako patrona.
A zde jsou ony svrchu zmíněné příklady, příspěvky ze sociálních sítí, které jasně dokazují pravdivost výše uvedených tvrzení:
- Johana: „Super! Takže antivaxerský póvl tady bude všude. Normální lidi do hospody, divadla v také situaci nepůjdou. A antivax jsou většinou socky. Těžko budou utrácet za divadla a kulturu.“
- Vránek Jan: „Tak pan soudce možná zná zákony. Možná? Ptám se, co ví o pandemii. Nic. Jak k tomu přijdeme mi, poctivý naočkovaný občané. Neočkovaný může beztrestně roznášet virus Covid dál? Ať nám pan soudce ale i státu zaplatí miliardy za vakcíny. Je to jak za totality já jsem soudce případně policajt tak já mám pravdu a vy držte hubu. Na co jsme se vážený soude dávali očkovat, když teď jsme si očkovaní i neočkovaní všichni rovni.
(pozn. pž.: jde o doslovný přepis včetně řady pravopisných chyb).
