Britové prověří, zda oxymetry nediskriminují etnické menšiny, napsaly Novinky. Článek přináší zprávu o tom, že britský ministr zdravotnictví Sajid Javid, což jistě už podle jména nebude původní Brit, nařídil přezkoumání zdravotních přístrojů, které podle něj měří různě podle etnika pacienta. Konkrétně se jedná o pulzní oxymetry, které po nasazení na prst ukazují okysličenost krve, což je významný parametr při detekci a léčbě covidu v jeho silnější fázi. A tenhle člen britské vlády prohlásil, že ty oxymetry mohou u lidí z etnických menšin ukazovat vyšší úroveň než u ostatních pacientů, čímž prý je pacientům s odlišným etnickým původem upřeno lůžko s kyslíkovou podporou. Ministr své výhrady však neměl ničím podložené, protože na otázku, zda si myslí, že někteří nakažení kvůli takovým oxymetrům i umřeli, pravil, že si myslí, že je to možné, ale nemá všechny údaje. Z toho já soudím, že nemá žádné údaje a že to je zase jenom další provokace ze strany etnické menšiny, v daném případě arabské, vůči té nenáviděné stále ještě většině bílých heterosexuálů. Ta ve Velké Británii stejně jako ve velké části západní Evropy přestává mít možnost vládnout ve svých zemích a začíná předávat tuto možnost do rukou příchozích z etnických menšin.
Sajid Javid říká ještě to, že některé zdravotní přístroje fungují u různých ras jinak a důvodem údajně je, že většina těchto přístrojů, stejně jako léků, procedur a odborných publikací, je sestavována v převážně bělošských zemích. To mě tedy podržte. Docela rád bych viděl nějaké výsledky výzkumů zdravotnických nebo jiných kupříkladu z Palestiny, z Iráku nebo z Afghánistánu. Kde jsou ty vědecké ústavy, kde jsou ty kapacity v těchto zemích, které by dokázaly sestavovat přístroje, léky, procedury a odborné publikace na základě informací o jejich etniku? No, nejsou.
Kdysi díky Albertu Schweitzerovi přežila obrovská spousta jinak etnicky definovaných lidí ve třetím světě. Kdyby nebylo Schweitzera, tak by tam do dneška možná dál umírali na choroby, na které my máme léky. Jestli ty léky nechtějí, protože jsou bělošské, tak ať si vymyslí svoje, anebo je neberou. Já na to jinou odpověď nemám. Ale rozdělovat léčiva a přístroje na bílé a ty ostatní je pro mě čistý rasismus. Ale nikoli z té bílé strany.
—
„Rasistka.“ Oscarová herečka Helen Mirrenová čelí útokům kvůli ztvárnění první izraelské premiérky, informuje portál Echo24. Známá britská herečka Helen Mirrenová čelí nevybíravým útokům za to, že přijala v novém filmu roli izraelské první premiérky Goldy Meirové. Sedmašedesátiletá Mirrenová, která mimochodem v roce 2003 obdržela titul lady, čelí na sociálních sítích ostrým útokům. Lidé ji označují za nenávistnou osobu, která přijala roli „nechutného individua“. V novém snímku ztvárňuje izraelskou premiérku Goldu Meirovou, která byla předsedkyní vlády mezi lety 1969 a 1974. Film natáčí izraelský režisér Guy Nattiv, který v minulosti rovněž získal Oscara.
Komentáře přicházejí ze strany podporovatelů Palestiny. „Jak nechutné je natáčet film o zločinné Goldě Meirové a samozřejmě, na scénu přichází rasistka Helen Mirrenová, aby nám ukázala tu nejhorší verzi nechutného člověka,“ napsal například jeden z uživatelů na sociálních sítích. Další pak označují obsazení herečky za facku do tváří všech, kteří podporují svobodu Palestiny, uvádí server The Jerusalem Post.
Golda Meirová byla čtvrtou izraelskou premiérkou a stála v čele země během jomkipurské války v roce 1973. Hovorově se jí říkalo „železná lady“ izraelské politiky a první izraelský premiér David Ben-Gurion ji jednou nazval „nejlepším mužem ve vládě“. Zemřela v roce 1978.
Antisemitské útoky na sociálních sítích nejsou nic nového. V červenci letošního roku se strhla obrovská vlna kritiky na hvězdnou zpěvačku Billie Eilish jen proto, že na svém Instagramu ve videu řekla „Ahoj, Izraeli“. Podle společnosti CCFP, která se zaměřuje na analýzu nenávistných výroků na sociálních sítích, byla akce proti zpěvačce vedena cíleně a mnoho komentářů pod videem bylo napsáno z profilů, které nikdy nepřidaly jedinou fotku a jinak na sítích aktivní nebyly.
Kdybychom byli důslední, zřejmě bychom měli ukamenovat Teda Neeleyho, protože si dovolil hrát roli Ježíše ve filmu Jesus Christ Superstar. Každý přece ví, že křesťané jsou – hned po Židech – nejúhlavnějšími terči islámské nauky. Měli bychom ovšem do klatby vsadit Bruno Ganze, který ve filmu Pád Třetí říše ztělesnil Adolfa Hitlera, na jehož odsouzeníhodnosti se jistě všichni shodneme. In memoriam by měl být Zdeňkovi Štěpánkovi odejmut titul národního umělce, neboť si dovolil hrát titulní role ve filmech Jan Hus a Jan Žižka, kteří jsou částí historické obce zpochybňováni jakožto nositelé pozitivní myšlenky. A obecně bychom měli zakázat pro jistotu všechny životopisné filmy – o Chaplinovi (byl Žid), o Lautrecovi (byl liliput), o Trockém (byl bolševik, a ještě navíc Žid) a… dosaď si každý toho svého. To by v tom byl čert, abychom skrze zákazy a příkazy nedosáhli vyšší formy svobody, totiž uvědomělé a dobrovolné nesvobody.
—
Nebinární žáci mají v pražské škole vlastní toalety, píší Lidovky.cz. Genderově neutrální oslovení i toalety už začaly fungovat také v českém školství. Zatím ale jen tam, kde se učí v angličtině. Hlavně těmto dětem naslouchejme, radí sociolog.
Málokdo si dokáže představit pocit nepatřit mezi ženy ani mezi muže. Přesto se takzvaně nebinární lidé najdou. Zatímco v Německu, Rakousku, Nizozemsku a některých dalších západních státech můžou lidé využívat kromě klasických také genderově neutrální toalety, protože tyto státy uznávají „třetí pohlaví“, v tuzemsku je to spíše rarita. Stejně tak to platí o českém školství.
Mezi školami, kde se vyučuje v anglickém jazyce, se najdou i takové, kde si můžou žáci i učitelé vybrat, jestli je budou ostatní oslovovat jako dívku, chlapce, nebo neutrálním anglickým zájmenem they (oni). Jednou z nich je i International School of Prague. Kromě tohoto jazykového pravidla si můžou žáci vybrat, jestli půjdou na toalety pro své pohlaví, nebo na genderově neutrální. „My tu máme i sociální zařízení, které je genderově neutrální. Na dveřích nemá panáčka ani panenku. Má tam človíčka, který je polovinou panáček a polovinou panenka,“ řekla serveru Lidovky.cz Andrea Koudelková, jež má v International School of Prague na starost rozvoj školy. Podle ní je to dáno celkovou otevřeností školy, žáci jsou vedeni ke kritickému myšlení a k tomu, že mohou vše beze strachu prodiskutovat. „Naše škola svou misí a filozofií přístupu k člověku byla vždy otevřená jakémukoli tématu, které duše studenta prožívá. Ať už ve smyslu radostném, nebo svízelném,“ vysvětlila Koudelková.
Většina českých škol však tak benevolentní prostředí nemá, s nebinárními dětmi se učitelé zpravidla nesetkávají, úpravu speciálních toalet s pisoáry v kabinkách neplánují. „Zatím jsme tuhle problematiku neřešili. Zatím jsem se s tím ještě nesetkal,“ potvrdil pro Lidovky.cz Luboš Zajíc, předseda Asociace ředitelů základních škol.
Podle Zdeňka Slobody, sociologa Univerzity Palackého v Olomouci a člena organizace Proud – platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu, by se sice mělo školní prostředí vzhledem k nebinárním dětem zlepšit, hlavně by ale mělo zamezit šikaně, rozdělení toalet podle něj může způsobit v krajním případě i potíže. „U dělení prostoru je problematické vytváření třetí kategorie. Pokud by všichni měli buď klučičí, nebo holčičí šatny a záchody a jeden jediný člověk na škole měl svou vlastní šatnu, protože je nebinární, je to problematické,“ sdělil Sloboda pro Lidovky.cz. Vydělení jednoho žáka by podle něj mohlo vést k vytvoření dojmu exotičnosti, podivnosti či odchylky, tedy pravý opak začlenění do kolektivu. Obzvlášť v dospívajícím věku je to citlivé téma. Na jednu misku vah se tak musí dát možnost vyhovět žákovi, na druhou pak riziko vyčlenění tohoto žáka z kolektivu. „Hlavní rada je naslouchat, nebinární děti si samy řeknou. Tím, že dospívají, se u nich navíc situace může proměňovat. Je důležité být otevření i změnám,“ dodal Zdeněk Sloboda.
Takže příště se vedle nebinárních toalet ve školách vybudují záchodky pro polyamoristy, transsexuály, bisexuály, asexuály a dalších cca 70 pohlaví, která jsou uvedena v příslušných genderových soupisech. Bude tedy sice vyhověno každému, kdo bude chtít konat potřebu, aby tak činil dle své orientace, ale hrozí, že taková přemíra toalet zaplní většinu školního prostoru a nebude, kde učit. Tedy pokud se k výuce nevyužijí záchody. A to bych neradil, protože pak může někdo přijít se zlomyslnou tezí, že na tom je vidět, za co vlastně naše školství stojí.
