Některé obchody v Kalifornii budou muset mít genderově neutrální sekci, ohlásila ČTK. V Kalifornii bude zákon nově velkým obchodním domům ukládat, aby zboží jako hračky nebo zubní kartáčky vystavovaly genderově neutrálním způsobem. Vyhoví se tak námitkám aktivistů, kteří se domnívají, že například tradiční marketingové použití modré a růžové barvy vyvíjí tlak na děti, aby přijaly za své genderové stereotypy.
Nově přijatý zákon speciální oddělení pro dívky a chlapce nezakazuje. Obchodům ale ukládá, aby vedle nich měly také genderově neutrální sekci. V ní má být k dostání „rozumný výběr“ výrobků bez ohledu na to, zda jsou tradičně propagovány jen pro určité pohlaví.
Autorem zákona je člen kalifornského zákonodárného sboru, demokrat Evan Low, který se podle svých slov nechal inspirovat desetiletou dcerou člověka ze svého týmu. Ta se divila, proč je pro ni některé zboží v obchodě „zakázané“ jen proto, že je dívka. „Musíme přestat uvažovat v kategoriích, že něco je přijatelné jen pro určitý gender, a nechat děti, aby byly dětmi,“ pravil Low. „Doufám, že zákon bude obchody v Kalifornii a USA motivovat, aby se vyvarovaly posilování škodlivých a zastaralých stereotypů,“ dodal.
Vida. Kalifornie je zřejmě hodně autoritářská země, když třeba zakazuje holčičkám, aby si v hračkářství koupili model tanku, a chlapečkům se nedovolí koupit si třeba barbínu. Myslím, že to bude jinak. Každý si kupuje, co chce a na co má, v tom je smysl obchodu. Všechno ostatní jsou jen žvásty vhodné k tomu, aby se pan politik zviditelnil. Vytváření speciálních sektorů s „genderově neutrálním“ zbožím jen zvyšuje provozní náklady té prodejny a nepřináší žádný užitek. Jestli tedy tohle je ta pokročilá progresivní fáze rozvoje kapitalismu, tak pámbu s námi a zlý pryč.
—
Chcete u nás obchodovat? Musíte mít mezi šéfy zástupce menšin, vzkázala firmám burza Nasdaq, čteme pro změnu v Novinkách.cz. Druhá největší americká burza – technologický Nasdaq – mění pravidla pro firmy, jejichž akcie se na ní obchodují. Nově budou muset mít ve vedení minimálně jednu ženu a minimálně jednoho zástupce menšin. V opačném případě pak budou muset vysvětlit, proč tomu tak není.
Mezi více než 3300 firmami, které se na burze Nasdaq obchodují, patří například BioNTech, Tesla, Alphabet (Google), Facebook nebo Apple. Podle nových pravidel by v představenstvu každé z těchto společností měla sedět minimálně jedna žena a minimálně jeden zástupce LGBT orientace nebo příslušník „podreprezentovaných“ etnických menšin. Kalifornská univerzita k „podreprezentovaným“ menšinám řadí Afroameričany, Asiaty, Hispánce, Indiány, původní Havajce a lidi smíšené rasy. Podle vlastní studie, kterou si Nasdaq nechal vypracovat, by k loňskému roku nová pravidla nesplňovalo 75 procent firem kotovaných na této burze.
Společnost Nasdaq Inc. už si nechala nová pravidla schválit americkým regulátorem (SEC), takže jejich zavedení nic nebrání. „Jsme potěšeni, že regulátor schválil návrh Nasdaqu posílit transparentnost v oblasti diverzity v představenstvech a povzbudit vznik pestřejších představenstev prostřednictvím tržního řešení,“ uvedl mluvčí Nasdaqu. Nasdaq novými pravidly prý reaguje mimo jiné i na trendy v investování. Stále populárnější je takzvané společensky odpovědné investování (ESC) zaměřené mimo jiné na ekologickou udržitelnost a pozitivní vliv na společnost. Ke společenským otázkám, které ESC zohledňuje, patří mimo jiné lidská práva, ochrana spotřebitele, zacházení se zvířaty a právě diverzita. Objevily se například speciální akciové fondy zaměřené na společnosti s vyšším zastoupením žen ve vedení. Nejznámější z nich je Gender Diversity Index (index genderové diverzity), který se na newyorské burze obchoduje pod zkratkou SHE (ona).
Amerika asi opravdu kráčí mílovými kroky do té části zad, která nemá slušného pojmenování. Pohleďme jen na ten slovník: „transparentnost v oblasti diverzity“, „společensky odpovědné investování“, „ekologická udržitelnost a pozitivní vliv na společnost“, „genderová diverzita“. Jedna fráze za druhou. Tuna prázdných slov zaměstnávající rozmanité administrativní lehkoživky a vyrábějící železný krunýř kolem zbytečků našich svobod. Přece hlavní svobodou v podnikání je vybírat si do svého týmu lidi schopné, pracovité a loajální. A je úplně jedno, jestli jsou modří, žlutí, zelení, či mají na hlavě anténky, případně se sexuálně identifikují s židlí nebo Dědou Mrázem. Hlavní jsou jejich pracovní výsledky. Tedy, ehm, jsou… Bývalo to tak.
—
Firmy podporující rasovou rovnost zaměstnávají méně černochů, ukázala studie, mohli jsme se dočíst na iDnes.cz. Oč jde? Firmy, které se po loňské smrti černocha George Floyda ve Spojených státech veřejně zavázaly k podpoře rasové rovnosti, mají ve skutečnosti méně černošských zaměstnanců než firmy, které takový veřejný slib nedaly. Ukazují to výsledky studie společnosti Blendoor. Blendoor je startupový podnik, jenž pomáhá firmám najímat rozmanité skupiny uchazečů. Po loňských slibech, k nimž se firmy v souvislosti s Floydovou smrtí zavázaly, Blendoor prošel veřejně dostupná data 240 nejznámějších technologických podniků. Ze studie vyplývá, že firmy, které se zavázaly k solidaritě, mají v průměru o 20 procent méně černošských zaměstnanců než ty, jež se k takovým slibům nepřipojily. Zjištění poukazuje na rozdíly mezi tím, co firmy o sociálních a rasových otázkách říkají, a tím, co na svých pracovištích v tomto směru skutečně dělají, upozorňuje zakladatelka a ředitelka společnosti Blendoor Stephanie Lampkinová.
Společnost Blendoor prošla informace firem za posledních šest let a zkoumala trendy v různorodosti na pracovišti, politice začlenění a programy lidských zdrojů, jako je rodičovská dovolená, flexibilní pracovní doba a najímání lidí z nedostatečně zastoupených skupin. Zjistila například, že společnost Pinterest měla nejpříznivější politiku i programy pro najímání žen. Společnost Mozilla vyšla jako nejlepší ze zkoumaných firem z hlediska najímání zaměstnanců z málo zastoupených menšin, zatímco společnost McKesson nejlépe bodovala z hlediska podpory žen na vedoucích pozicích. Výrobce počítačů HP obsadil první místo v seznamu nedostatečně zastoupených menšin ve vedení.
Analýza odhalila i další fakta. U Američanů asijského původu je například největší propast mezi jejich zastoupením na začínajících pozicích v technologických firmách a zastoupením na místech pro vedoucí. U Američanek asijského původu je pak nejmenší pravděpodobnost, že postoupí na vedoucí místo. Ženy na takových místech prý většinou zastávají práci v oblastech, jako jsou lidské zdroje či marketing, u takových rolí je nejmenší pravděpodobnost zvolení do správních rad.
Tak si kladu otázku, k čemu taková statistika může být. A také – a to je podstatné: kdo ji platí a proč. Co tím sleduje. A nenapadá mě jiná odpověď, než že ona slavná firma, zkoumající podobné zbytečnosti, má zdroje ve veřejných prostředcích. Dostala nejspíš nějaký grant a ten teď zdatně projídá. Protože nemylme se, USA už dávno nejsou zemí volného trhu. Je to země směřující k tuhému aparátnickému socialismu, jen místo uličních výborů a potratových komisí, jak jsme je znali my, oni teď mají své neziskovky a „výzkumné“ instituce, které jim vyrábějí argumenty pro další sešroubování prostoru pro člověka a vymýšlení nových regulí k jeho zotročení.
Dovolil bych si navrhnout jednu inovaci. Nejenom etnická či pohlavní různost zasluhuje zkoumání. Bylo by třeba vytvořit průzkum, kolik plešatých, kulhavých, šilhavých, šišlavých, blonďáků, brunetů, zrzounů, fousatých či kníratých osob která firma zaměstnává a kolik z nich je ve vedoucích pozicích. A mohli bychom pokročit dále: například kolik fousatých nebo kníratých osob je žen, leseb či nebinárních. Kolik plešatých zároveň šilhá nebo šišlá. Kolik zrzounů si barví vlasy na černo a kolik kulhavých hraje pétanque, gorodky nebo aspoň dudáka. To všechno jsou nesmírně důležitá kvalifikační kritéria pro onen huxleyovský Krásný nový svět, jenž, zdá se, dnes naplňuje naše životy až po okraj.
