Greta se raduje: Menší penisy by mohly probudit svět, zvěstovaly nedávno Novinky.cz. Greta Thunbergová totiž na svém twitterovém účtu sdílela zprávu o tom, že znečišťování planety může mít za následek mimo jiné zmenšování pánských genitálií. Pro osmnáctiletou Gretu by prý mohla být informace o možných souvislostech mezi znečišťováním planety a velikostí penisů nadějí, že její slova začne brát vážně mnohem více lidí.
Jakou souvislost má stav životního prostředí a délka pánského ohanbí? Na vině jsou ftaláty, estery kyseliny ftalové, tedy chemické látky používající se jako změkčovadla plastů. Jak popsala ve své knize Count Down doktorka Shanna Swanová, moderní způsob života ohrožuje prakticky celé lidstvo. Chemické látky totiž mají podle doktorky, která vychází zejména ze svého dlouholetého výzkumu, mimo jiné vliv i na počet a kvalitu spermií.
Swanová zkoumala takzvaný „ftalátový syndrom” nejdříve na hlodavcích. Pozorovala, že těm jedincům, kteří byli látkám vystaveni, se narodila mláďata s menšími pohlavními orgány. Později přišla ke stejným výsledkům i u lidí. Zjistila, že chlapci, kteří jsou v děloze před narozením vystavováni zmíněným ftalátům, se rovněž narodí s menším penisem. Tohoto poznatku se okamžitě chytla Greta a článek na dané téma sdílela na svém twitterovém účtu s komentářem: „Teď se všichni sejdeme na další demonstraci za čistší životní prostředí.” … a delší penisy, chtělo by se dodat.
Jestli rozšíření informace o tom, že konkrétní chemická látka může mít vliv na velikost penisů, pomůže mladé Švédce k větší popularitě u mužů, se zatím nedá posoudit. Každopádně nezapomínejte, že ftaláty nikdy nespí, jak s humorem až nečekaně trefným dodávají Novinky.
Inu, i na první pohled bizarní zprávou se lze zabývat jaksi „na vážno“. Není nic těžkého si zjistit, že muž s největším penisem na světě, jistý Roberto Esquivel Cabrera (48 cm živé délky v klidovém stavu), pochází z Mexika. Mexiko je zároveň na třetím místě (spolu s Kanadou a USA) v žebříčku producentů plastů obsahujících ftaláty. Mezi země, kde muži dosahují při erekci nejvyšších průměrných délek, patří na prvních místech Kongo, Ghana, Kolumbie, Venezuela či Bolívie (ve ztopořeném stavu mezi 17 a 18 cm). Naopak k nejmenším penisům podle světové statistiky patří ty, které nosí ve spodním prádle pánové v Singapuru (v akčním stavu jen nějakých 11 cm). A přitom v jiné statistice se uvádí Singapur jako čtvrté nejzdravější místo na světě. Asi by bylo zde na místě ocitovat slavnou větu, kterou prý řekl Winston Churchill: „Věřím jen té statistice, kterou jsem si sám zfalšoval.“
Suma sumárum, budoucí Nobelyně Greta, či spíše její loutkovodiči, pochopili, že heslo Fridays for Future, nebádající žáky k tomu, aby si prodloužili víkend na úkor studia, už není „in“. Záškoláctví kvete i bez Grety a jejich ekologistických apelací. Tak to vzali od podlahy, resp. od nejcitlivějšího místa na mužském těle. Lidově řečeno: „bojuj proti plastům a budeš ho mít delšího!“ Jenže to je genderově diskriminační. Jak k tomu přijdou ženy, a to třeba i ty přeoperované? Jaký vliv mají ftaláty na rozměry jejich vagín? Greto, Greto, ještě máš co dohánět. Možná je to tím, že nechodíš v pátek do školy. Tedy pokud vůbec někdy…
—
Kdybych chtěl s nadsázkou otitulkovat tuto glosu, asi bych musel užít sloganu „Lepší k-nda, nežli panda“. Pražský primátor Hřib totiž proslul nejméně dvěma kromobyčejnými aktivitami. Předně ukončil několikaleté jednání s Čínou o zapůjčení pandy, typického zvířecího symbolu Číny, do pražské ZOO. Kdo se v tom trochu vyzná, ví, že už dlouho Čína pandy neprodává, nýbrž zapůjčuje, má pod kontrolou péči, která se jejich „mazlíčkům“ dostává, arbitruje prostory, v nichž pandy v cizině přebývají atd. A kromě jiného zapůjčení pandy symbolizuje navázání přátelských a vstřícných vztahů se zemí a městem, kam panda z Číny putuje. Na tom všem pražský magistrát po léta trpělivě pracoval – a těsně před cílem – po úspěšném tažení Pirátské strany v hlavním městě, které vyneslo do primátorského křesla Zdeňka Hřiba – celou tu snahu nové vedení radnice zhatilo. Na námitku, že panda v Praze znamená obrovský přísun financí od návštěvníků tuzemských i zahraničních, jsme slyšeli odpověď, že jde – opět – o symbol. Tentokrát statečného boje malé Prahy proti velké Číně, která uzurpuje tu Tibet, tu Ujgury, navíc tam vládnou komunisté, s nimiž se kamarádíčkuje náš pan prezident. Nejméně čtyři důvody, proč zahodit příležitost mít v Praze zvířecí unikát a v obecní kase tučný výnos.
Tehdy si všichni normální lidé ťukali na čelo a tázali se, kdo je ten Hřib, že se plete jako primátor města, jemuž to kompetenčně nepřísluší, do zahraniční politiky, a navíc ve stylu slona v porcelánu. S lítostí jsme tedy oželeli kouzelného méďu a čekali, co zas světového pana primátora napadne. Nemuseli jsme čekat dlouho. Sotva vyhlásil studenou válku Číně, jal se totéž činit Rusku. To nám sice nehodlalo zapůjčit žádné živočichy, ale mohlo by být například skvělým zdrojem vzájemných kulturních výměn, recipročních výstav typu Národní galerie – Ermitáž a podobně. A to by rovněž mohlo pěkně sypat. Jenomže primátor Hřib, jemuž se nikoli náhodou začalo lidově říkat „Atomový“, vytáhl do boje s „mrazem“, jenž podle staré knihy „přichází z Kremlu“. Nechal přejmenovat náměstí, na němž sídlí ruská ambasáda v Praze z tradičního a neutrálního názvu Pod kaštany (ty kaštany tam opravdu jsou) na politicky účelové náměstí Borise Němcova, zavražděného opozičního politika, který sice na tom náměstí nikdy nebyl, ale zato byl v 90. letech s Borisem Jelcinem v Americe u Billa Clintona a Jelcin Němcova představil Clintonovi jako budoucího ruského prezidenta. Jenže mezitím se děly věci, ruským lídrem se stal Vladimír Putin, Němcov si založil vlastní opoziční stranu a Putinovi okopával kotníky. A jedné neblahé noci byl zavražděn. Dodnes se neví kým, spekuluje se o zájmech FSB, CIA a kdekoho dalšího. Nicméně to, že Hřib dal náměstí u ruské ambasády jméno podle Němcova, je samozřejmě schválnost a provokace. Což mimo jiné ztráty může být i ztrátou finanční. Přece jen těch ruských turistů do naší země tradičně jezdilo mnoho.
Nu a čerstvým výplodem Hřibova ducha je finanční podpora pouliční trachtaci homosexuálů a leseb pod názvem Prague Pride. Tahle akce, k níž se většinou neznají ani sami rozumní homosexuálové a jde jen o exhibici a hromadnou pijatiku osob bez vkusu a studu, nyní dostane od pražské radnice dotaci ve výši 650 tisíc korun. Dokonce se o tom naprosto bezprecedentně hlasovalo nadvakrát. Když to napoprvé zastupitelstvem neprošlo, vynutil si Hřib nové hlasování. Zdůvodnění? Bude to znamenat značný finanční přínos pro hlavní město, neboť na průvod jinosexuálů se prý přijedou podívat desetitisíce turistů. No, chtěl bych to vidět. Kdo chce spatřit někoho z LGBT party, může si pustit televizi. Na všech kanálech (snad s výjimkou toho dechovkového) se to příslušníky této sexuální minority jen hemží. Moderátoři, kadeřníci, maskéři, herci, modelové, baletní umělci, režiséři, to všechno jsou profese, kde je dnes asi nejvyšší zastoupení homosexuálů a spol. Jenže – jak říkám – jen minimum z nich se půjde producírovat středem Prahy s pavím peřím trčícím ze zadní části těla.
Závěr? Budou volby a pirátský primátor Hřib si zřejmě slibuje, že touto atrakcí si nakloní sexuální menšinu a přiměje ji hodit do urny příslušný lístek. Tak nějak se mnozí politici v minulosti snažili vlichocovat třeba romským voličům. Jaké bylo pak jejich překvapení, že skoro nikdo z nich pak volit nešel. Vsadím se, že ani s účastníky Prague Pride to nebude jinak. Nicméně peníze z kapes daňových poplatníků už zmizí navždy.
—
Facebook zásadně mění pravidla, nebudete moci nadávat na souseda! Tak zní titulek aktuálního článku na serveru TN.cz. Oč jde? Facebook chystá nové a zásadní změny ve skupinách na síti. Společnost primárně zmiňuje bezpečnost, v konečném důsledku ale změny mohou znamenat omezení svobody slova.
Nová pravidla Facebooku se zaměří na skupiny a uživatele, kteří na sociální síti šíří údajné nenávistné projevy, dezinformace a škodlivý obsah a jinak porušují pravidla. „Je pro nás důležité, aby se lidé mohli bezpečně zapojovat do skupin na facebooku a sdílet své zájmy a životní zkušenosti s ostatními,“ uvedla společnost v prohlášení na toto téma. Odvolává se přitom na inovovaná „Pravidla komunity“, která zakazují například agresivní nebo ponižující slovní projevy, škodlivé stereotypní projevy, označování někoho za podřadnou osobu, vyjadřování opovržení, odporu nebo zapuzení, klení a výzvy k vyloučení nebo segregaci.
V případě skupin, které porušují pravidla, vytvořila společnost postup, jak je upozadit. Začne upozorňovat lidi, kteří se budou chtít připojit ke skupině, porušující zásady komunity. Omezí také zasílání pozvánek v podobě upozornění. Pro členy dané skupiny omezí šíření obsahu například tím, že je bude v News Feedu zveřejňovat níže.
„Věříme, že skupiny a členové, kteří porušují naše pravidla, by měli mít omezená privilegia a dosah. Omezení by se stupňovala s tím, čím více by porušovali pravidla, až do bodu, kdy bychom je zcela odstranili. Pokud by se jednalo o vážnou újmu, tak bychom skupiny nebo jednotlivce vymazali rovnou,“ sdělila společnost.
Novým standardem se také stane nutnost odsouhlasení příspěvků administrátory a moderátory skupin, pokud bude mít skupina nadměrný počet členů, kteří porušují pravidla. Pokud administrátoři či moderátoři budou opakovaně schvalovat příspěvky porušující pravidla, Facebook zruší celou skupinu. Pokud někdo opakovaně poruší pravidla ve skupině, Facebook je nechá zablokovat na určitý čas ve všech skupinách. Nebudou moci také zvát další uživatele do skupin a nebudou moci nové skupiny zakládat.
K tomu lze dodat snad jediné: odejděte od Facebooku, a to co nejdříve. Ze své zkušenosti vím (jsem pryč už přes dva roky), že o nic nepřijdete. Facebookové obsahy, které zajímají zvídavého a myslícího uživatele (tedy nikoli třeba selfíčko nějakých puberťaček jásajících nad pizzou na pozadí Eiffelky) obvykle můžete najít na hromadě jiných míst. Odpojením se od Facebooku přijdete o jediné: o jednu z mnoha špiclovacích cest, jimiž do vašeho života vstupuje Velký Bratr, ať už si jej představujete jakkoli. A ještě si ušetříte ponižující pocity, když přistupujete na cenzorskou praxi, která se sice hájí nejlepšími úmysly, avšak ty, jak známo, dláždí cestu do pekla.
