Tentokrát jde vlastně jen o zprávu jednu, tu první, která patří do řady Krásných Nových Věcí, jež nám jest zažívati. Za tuto zprávu jsem zařadil dva texty, které mi připutovaly anonymní webovou kolportáží, ale připadají mi nejen dosti k smíchu, ale hlavně dokonale výstižné, že jsem se rozhodl se o ně s těmi, kdo je dosud nečetli, podělit.
—–
Jak informoval deník Právo, v Maďarsku se rozhořel boj o LGBT výklad klasických pohádek. Místopředsedkyně strany Naše vlast a poslankyně maďarského parlamentu Dóra Dúrová demonstrativně skartovala knihu pohádek, kterou označila za homosexuální propagandu. „Naše strana nestrpí, aby byly naše děti vystaveny homosexuální propagandě už i tím, že jí propašovali do pohádkové knihy,“ napsala Dúrová na sociální síti. Dúrová skartovala knihu pro děti s názvem Svět pohádek je každého. Kniha obsahuje přepisy známých pohádek, avšak hlavními hrdiny jsou homosexuální postavy. V knize vystupuje například lesbická Popelka a pro společný život se rozhodnou dva homosexuální princové. „Homosexuální princové nejsou součástí maďarské kultury. Budoucnost národa je potřebné stavět na maďarských rodinách,“ řekla Dúrová, čímž podle tamních médií jasně naznačila, že homosexuální vztahy nepovažuje za maďarské rodiny. „Nedá se prezentovat za normální něco, co takové není,“ dodala poslankyně.
Za „homosexuální propagandu“ označil zmíněnou knihu pohádek také šéf úřadu vlády Gergely Gulyás. „Sexuální identita je soukromá záležitost, ale existuje určitá hranice. Homosexuální propaganda by se neměla zaměřovat na děti,“ řekl Gulyás, podle kterého jde o ohrožování nezletilých.
To jsou nadmíru rozumná slova. Sexuální orientace je výlučně soukromou záležitostí, pokud nositel takové orientace touto skutečností neobtěžuje nebo neohrožuje svoje okolí. Časy, kdy byla homosexualita trestná, jsou dávno pryč a je to dobře. Mnoha lidem to pomohlo od frustrací a strachu. Že se však nejedná o standardní chování, na tom panuje nejspíše většinová shoda, aspoň v euroatlantickém prostoru. Ale opět: že má někdo nějaký genetický vklad, je to pouze a výlučně jeho problém. Proto mám porozumění pro každoroční odpor mnoha lidí vůči akcím typu Prague Pride. Tedy maškarním pochodům ordinérních postav, z nichž mnohé snad ani nemají vyhraněnou homosexuální orientaci, ale prostě se přišly na Václavák nebo na Letnou za veřejné peníze pobavit (jen letošní de facto nekonaná Prague Pride přišla daňové poplatníky skrze rozpočet pražského magistrátu na milion!)
Mám v této komunitě (myslím tím odlišné sexuální orientace) mnoho přátel a vím naprosto bezpečně, že nikdo z nich na tu „Pride“ nikdy nešel, protože by se styděl za chování těch, kdo tu vystupují údajně jeho či jejím jménem. A vůbec si nejsem jist, že by kdo z nich chtěl číst svým dětem (ano, i homosexuálové či lesby mají děti a tyto děti mají svaté právo na prožití normálního dětství) pohádku o lesbické Popelce. Zničit knihu před kamerami v parlamentu není možná příliš vkusné, ale je to rozhodně účinné. Politik, který dává najevo, že je pro něj základní hodnotou rodina, pracuje pro budoucnost. Politik, který se veze na módní vlně mediálních LGBT témat, pracuje jen pro sebe. V Maďarsku i Polsku už to pochopili. Nad Slovenskem v tomto smyslu visí otazník. A nad Českem? Obnažená – s prominutím – zadnice.
—–
A nyní ona slíbená porce humoru, byť značně hořkého. Skrze webovou kolportáž mi na stůl přichází mnoho různých materiálů, z velké části jsou to hlouposti, putující rovnou do koše. Tentokrát jsem ale po přečtení nabyl jistoty, že si o to musím podělit, neboť je to jednak vtipné, jednak, a to hlavně, naprosto přesné. Tak aby se nikdo nemohl vymlouvat, až bude zase papouškovat politické fráze o výhodnosti našeho bytí v Evropské unii. Zbytek textu je doslovný citát, který nepotřebuje komentáře:
Jak vysvětlit dítěti princip EU:
– Ty mi dáš 10 korun a já ti vrátím 15 korun. To se přeci vyplatí?
– Přikážu ti však, že si za moje peníze musíš koupit sušenky. Pořád super.
– Koupit je musíš, od koho ti řeknu a jaké ti řeknu, sám si vybrat nesmíš.
– Ne. Sušenky od mamky nepřichází v úvahu.
– Že koupíš jinde levněji nebo že Ti je mamka dá. To mě nezajímá, dostal si na to mé peníze.
– Neposlechneš, tak vrátíš celých 15 korun a dáš 5 korun navíc.
– Na sušenky musíš koupit krabici ode mne. Když nekoupíš, nedostaneš na sušenky.
– Nemáš už peníze? Nevadí, dostaneš ještě 5 korun na krabičku, ale mamka musí vyhodit troubu na pečení sušenek.
– Dostal jsi peníze, máš sušenky a máš krabičku na sušenky, jsi spokojený.
– Abys byl dál spokojený, musíš k sobě do pokojíčku vzít tohohle cizího kluka.
– Nechceš, že ho neznáš? Ale ty musíš poslouchat. Jinak už nedostaneš peníze, bude pokuta, nebudou sušenky, krabička ti bude k ničemu a mamka ti už sušenky neupeče, protože nemáte doma troubu.
– Když poslechneš, bude dobře. A když vezmeš do tvého pokoje víc cizích chlapců, třeba dostaneš peníze i na bonbóny.
– Ještě maličkost: už nejsi Honzík ani kluk, ale jen euro dítě.
—–
A závěrem něco covid-aktuálního.
JAK PROBÍHÁ DISTANČNÍ VÝUKA
Takhle nějak probíhá distanční výuka první třídy.
Autor: Anonymní tatínek aneb realita zavřených škol.
Čas 8:00
Výuka začíná. Ve složení paní učitelka, Anežka, Tomík, Kuba, Tung, Vojta, Klárka, Lui, Péťa a můj synátor Mareček. V plánu je čeština, matematika a prvouka.
Paní učitelka: Dobré ráno děti, začínáme, jste šikovní a všichni připojeni.
Na monitoru deset oken a všechny děti v pozoru a natěšené.
Paní učitelka: Otevřeme si sešit Živá abeceda, strana 30.
Anežka: Já vás neslyším, paní učitelko.
Paní učitelka: Slyšíš mě?
Anežka: Mami, mně to nefunguje.
Do obrazu přiběhne matka, zapne hlas a mikrofon.
Anežka: Jo už to jde, ahoj Kubajs, ahoj Tomíku.
Všechny děti začnou řvát Ahoj Anežko!
Paní učitelka: Tak se zklidníme děti a jdeme se učit.
Paní učitelka: Vojto, kde jsi? Nevidím tě.
Vojta se odpojil.
Paní učitelka: Vojto, Vojtíšku, kde jsi, asi sis to omylem vypnul. Vojto, zavolej maminku, ať ti pomůže.
Vojta se objevil.
Vojta se zase vypnul.
Čas 8:09
Paní učitelka: Děti buďte v klidu, počkáme na Vojtíška.
Vojta se opět připojil. Sláva.
Paní učitelka: Tak třeba Tung, přečti nám to nahoře na stránce.
Paní učitelka: Tungu, slyšíme se?
Tung: Ano.
Paní učitelka: Tak prosím začni číst.
V sešitě je napsáno MÁ a MA.
Tung: Lá….
Paní učitelka: Ne, Tungu, je tam napsáno něco jiného.
Tung: Pá…
Paní učitelka: Správně, Má… a dál?
Tung: Na!
Paní učitelka: Výborně a dohromady to je?
Tung: Pána.
Paní učitelka. Ano, je to máma. Jdeme dál. Teď Kuba.
Kuba: E…la, Ela paní učitelko.
Paní učitelka: Výborný!
Čas 8:16
Paní učitelka: Tak třeba Péťa. Péťo zapni si prosím mikrofon.
Paní učitelka: Péťo vypni si prosím mikrofon, strašně to píská. Bude číst Mareček.
Mareček: My máme doma ještěrku.
Paní učitelka: To je hezké, ale teď budeš číst, ano?
Mareček: Počkejte, já vám ji ukážu.
Děti sborově, ukaž nám ji prosím.
Paní učitelka: Ne, děti klid. Teď se učíme, hrát si budete potom.
Mareček: SA….MA, SAMA.
Paní učitelka: Výborně.
Čas 8:22
Paní učitelka: Tomíku, čti prosím další řádek.
K Tomíkovi přišla do obrazu mladší sestřička a něco mu říká.
Tomík: Nech mě bejt, já se učím, jsi blbá! Mamííííí, ať odejde.
Rychle zakročí maminka a odvleče malou cácorku.
Paní učitelka: Tak Tomíku, soustřeď se a čti.
Tomík se odpojil.
Paní učitelka: Tome, jsi tu. Tome, haló? Slyšíš nás?
Paní učitelka: Děti, dnes nám to moc nejde. Představovala jsem si to jinak. Klárko, nespíš tam?
Klárka: Ne, hraju si s panenkou.
Paní učitelka: Tak si nehraj a čti další slovo.
Klárka: Paní učitelko, můžu na záchod? Moc se mi chce.
Paní učitelka: Tak běž.
Péťa: Já chci taky.
Anežka: Já taky.
Mareček: Já taky potřebuji.
Paní učitelka: Děti dobře, kdo chce na záchod, tak můžete, ale honem.
Odešli všichni až na Vojtu a Tunga.
Paní učitelka: Jsme tu skoro všichni. Paráda. Pokračujeme. Klárko jsi tu?
Klárka se už ze záchodu nevrátila.
Paní učitelka: Bože, za co mě trestáš!
Čas 8:35
Paní učitelka: Otevřeme si sešit matematika str. 23
Paní učitelka: Děti kolik vidíte kočiček?
Mareček: Tři.
Anežka: Tři.
Vojta: Dvě.
Lui: Já mám jinou stránku.
Tung: Pála.
Paní učitelka: Správně, jsou tam čtyři kočičky, jste všichni moc šikovní.
Tung se odpojil.
K Anežce do obrazu přiběhl velký pes.
Mareček: Jééé, tati to je krásný pes.
Všechny děti: Ten je krásný, já ho chci domů. Já si ho chci pohladit.
Anežka: To je můj Bertík.
Paní učitelka: Máš moc pěkného pejska, ale teď se učíme matematiku. Prosím pošli ho pryč.
Paní učitelka: Pět mínus dva?
Skoro všechny děti: Tři!
Paní učitelka: Kubo, co říkáš? Já tě neslyším, zapni si mikrofon.
Kuba se odpojil.
Čas 8:48
Paní učitelka: Tak děti, dnes jsme se krásně naučili číst a počítat. Prvouku jsme bohužel nestihli. Ale to s Vámi udělají rodiče. A radši ať s Vámi projedou i češtinu a matematiku. Vše jim pošlu na Bakaláře. Ahoj, děti mám Vás všechny moc ráda, jste velcí šikulové!
Konec výuky, děti se odpojují
Paní učitelka: Ty vole, mě z toho jebne, jdu si dát panáka!
Já: Ještě jste zapnutá.
Paní učitelka: Ježišmarjá, pardon se omlouvám.
Vypnuto.
Mareček: Tati, paní učitelka si jde hrát s panáčkem?
Já: To se jí ani nedivím.
Zážitek skvělý, vůbec jí to nezávidím, udržet děti v první třídě při pozornosti v domácím prostředí. A zítra zase znova…
