Už žádné dámy a pánové. Britský vlajkový dopravce zavádí neutrální oslovení, sděluji nám Novinky.cz. Oslovení dámy a pánové už cestující u aerolinek British Airways neuslyší. Společnost se rozhodla začít používat genderově neutrální jazyk, aby se na palubách jejích letadel cítili vítaní úplně všichni. Obdobný krok v minulosti učinily už i někteří konkurenční dopravci. Krok je prý motivován změnami ve složení cestujících a genderově neutrální oslovení má navíc zahrnovat i dětské pasažéry, uvádí server Daily Mail. „Ctíme diverzitu a inkluzi a naším závazkem je, aby se všichni naši cestující cítili vítáni,“ vysvětlil mluvčí britského dopravce. British Airways už údajně neutrální jazyk přes rok používá na letišti.
Obdobné rozhodnutí učinily v minulosti i další aerolinky, mezi nedávnými to je podle serveru iNews například Air Malta. „Vždy jsme naše zákazníky vítali oslovením dámy a pánové. Jdeme však kupředu, a tak si náš personál osvojí genderově neutrální jazyk a oslovení typu hosté a podobně,“ okomentovala společnost krok. Dalšími aerolinkami, které volí neutrální jazyk, jsou třeba německá Lufthansa, Air Canada, nízkonákladová společnost easyJet či Japan Airlines.
Nechám stranou vyjádření jedné fanatické genderistky, která v jakémsi vystoupení trvala na tom, aby nebyla oslovována „host“ nýbrž „hostka“. Takže Air Malta ani zdaleka není dokonale inkluzivní, jak by asi chtěla. Svrchu citovaná zpráva ve mně však vyvolává především jinou reminiscenci. Když jsem v 80. letech jezdil do Sovětského svazu, překvapilo mne, jak se lidé oslovují, totiž děsivě neosobně. Tím, že tehdejší režim vytěsnil ze slovníku výrazy pán a paní (gaspadín, gaspadá) a zkusil je nahradit povinným soudruh a soudružka (nepřechylované taváryšč), což lid namnoze ignoroval, takže bylo na ulici slyšet oslovení chlape (mužčína), ženská (žénščina), přičemž pro mladé hochy a dívky platilo neutrální oslovení mladý člověk (maladoj čelověk). Na tom je dobře vidět, jak mentalitu a způsob života společnosti spoluurčuje a často předurčuje stav jazyka. O tom psali lingvisté (Viktor Klemperer), esejisté (George Orwell) i dramatici (Václav Havel). Vždy, když se z jazyka vytrácí košatost, barvitost, květnatost, obrazotvornost, ztuhne a zhrubne řeč na kámen a spolu s ní i život dané komunity. Nějak se nemohu zbavit dojmu, že imbecilní novoty podobné těm shora popsaným nejsou náhoda. Je to příznak doby. Pohodlná cesta k manipulaci myšlením, cítěním a činy lidí. A dodejme: tato cesta do pekla rozhodně není dlážděna dobrými úmysly.
—
A ještě jednou Novinky.cz. Čteme zde titulek Spor o transgender. Britský soud zrušil omezení podávání blokátorů puberty dětem
Britský odvolací soud v pátek zrušil rozhodnutí tribunálu nižší instance a rozhodl o tom, že lékaři mohou předepisovat léky blokující pubertu dětem mladším 16 let, a to i bez souhlasu rodičů. Děti mladší 16 let jsou podle soudu dostatečně vyzrálí na to, aby poskytli informovaný souhlas s předepsanými léky.
Celý případ se v Británii řeší téměř rok. Vrchní soud se zabýval žalobou nyní 24leté Keiry Bellové, která preparáty blokující pubertu začala brát v 16 letech. Bellová žalovala kliniku Tavistock a nadaci Portman NHS, kteří tranzici dětí v Británií provádí. Argumentaci zakládala na tom, že nevěděla, co dělá, a lékaři jí měli více oponovat. Vrchní soud tehdy uvedl, že je nepravděpodobné, aby děti mladší 13 let byly schopny poskytnout informovaný souhlas a děti ve věku 14 a 15 let podle něj nejsou schopné porozumět dlouhodobým rizikům a následkům, které léky blokující pubertu přináší.
Odvolací soud dal ale za pravdu klinice Tavistock. „Jsme si vědomi obtíží a složitostí tohoto problému, ale lékaři kliniky by měli důvěřovat svému úsudku a také vědět, jak důležité je získat informovaný souhlas,“ uvedli soudci v rozhodnutí. „Rozsudek potvrzuje, že je na lékařích, nikoli na soudcích, aby rozhodovali o způsobilosti dětí mladších 16 let souhlasit s léčbou,“ sdělila klinika Tavistock.
Věcně vzato, samo oddalování puberty chemickými preparáty je na první pohled zvrhlost. Kdo si tu přisvojuje právo zasahovat přírodě do její práce? A proč? Jen proto, že je dnes módní měnit pohlaví jako košili? A jaké zdravotní a konec konců psychické následky osoba pět let kontaminovaná nějakými hormony může nést po celý život? Na to se lékaři neptají, protože jde jen o velmi výnosný kšeft. Proto také čím dál častěji slyšíme všude kolem sebe, jak humánní a potřebné je zavedení euthanasie. Opět: za vším hledejme peníze. A tím naléhavěji, jde-li o zdraví či samotný život člověka.
—
A na závěr aspoň trochu zvesela. Portál časopisu Forbes zveřejnil článek s názvem „Svět se neřítí do záhuby. Tohle jsou dobré zprávy, které byste měli znát“. A titulek nelže. Najdeme zde několik optimistických zpráv, které v dnešním temném světě mohou být ne-li záchranným kruhem, pak aspoň drobnou útěchou, že přece jen není všechno na nejhorší možné cestě. Vybral jsem pro vás pár případů ze zvířecí říše, neboť „animal lives matter“:
Více rysů ostrovidů! Na jižní hranici České republiky se zvětšuje populace chráněných rysů ostrovidů. Rys ostrovid je naše největší volně žijící šelma a patří k přísně chráněným ohroženým druhům. Podle informací mezinárodní studie Interreg Central Europe 3Lynx jich na území česko-rakousko-německého pomezí na rozloze asi 13 tisíc kilometrů čtverečních žije momentálně 107. Asi třetinu přitom tvoří čerstvé matky doprovázené mláďaty.
Lepší život pro psy. Hlavní město Korejské republiky Soul k novému roku uzavřelo veškerá zbývající psí řeznictví. Oficiálně si tedy na nejlepším příteli člověka už nikdo nesmlsne. Celý svět by si ale měl vzít příklad z Nizozemska. To se stalo první zemí na světě, která nemá ani jednoho toulavého psa – nezbavila se jich však eutanazií, ale prostřednictvím vzdělávání, bezplatné veterinární péče a adopcí.
Ráj pro pandy. Čínské úřady v minulém roce zahájily přípravy na vytvoření největšího národního parku v historii země, který se rozkládá na ploše 27,134 kilometru čtverečního (jen pro představu, třikrát větší než známý chráněný přírodní park Yellowstone v USA). Právě tam bude sídlit více než 1200 divokých pand. Mimochodem, těmhle černobílým medvídkům se v Číně vede líp a líp, od roku 1980 jejich počet stoupl z 1200 na téměř 1900
Želví samec Diego se spářil tolikrát, že zachránil celou svoji populaci od vyhynutí. V roce 1970 začali vědci zachraňovat želvy na ostrově Española na Galapágách. V té době na něm zbývalo celkem 14 želv: 12 samic a dva samci. Nešlo to závratně, než do chovného programu vstoupil v roce 1976 Diego, který předtím žil v zoo. Nevybouřený samec tak z velké části zajistil, že k dnešnímu dni, tedy o půl století později, se na ostrově zvedla populace želv z 15 na dva tisíce. Diego teď ve 100 letech s víc než tisícovkou vnoučat míří zaslouženě do důchodu.
