Ministr školství Mikuláš Bek zamýšlí prosadit do školních osnov LGBT+ témata, píše server Echo24. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) je přesvědčen, že by ve školních osnovách měl být prostor i pro témata, jako je role sexuálních menšin v historii. Prohlásil to v debatním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct, kde společně s místopředsedou sněmovního výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu Zdeňkem Kettnerem (SPD) debatoval o připravované revizi vzdělávací rámce pro výuku dějepisu. Podle Kettnera neexistuje historické a kulturní opodstatnění, aby se o „pojmu LGBTQ+ komunita“ učilo právě v dějepise. „Historické opodstatnění má například sexuální orientace, ta tady byla je a bude. Dokážu si představit, že bude nějaká rozprava v rámci dětí, jak na tuto komunitu bylo nahlíženo v určitých historických obdobích,“ prohlásil poslanec za SPD. „Ale LGBT+ komunita to je naprosto nový ideologický konstrukt, který skutečně do toho dějepisu vůbec nepatří,“ uvedl. Kettnerovi dále vadilo, že ve vysvětlovacím materiálu ministerstva školství, který nový vzdělávací rámec představuje, jsou LGBT+ témata stavěna na stejnou úroveň jako například emancipace žen. „Jakou má spojitost ženská emancipace, která má svoje historické opodstatnění a ovlivnila tu společnost tak, jak ji známe dnes, a LGBT+ komunita,“ tázal se.
Zda tuto látku mají pokrývat hodiny dějepisu, nebo ji mají učitelé představit v jiném kontextu, je pro Beka podružná otázka. „Důležité je, že tahle témata mají být reflektována“. Podle něj je prý možné věci jako role LGBT+ v dějinách pojmout bez „ideologického ostnu“.
To je povedené. Postupně se zbavíme dějepisných zátěží jako antika, raný středověk, renesance či baroko a nahradíme je teplou agendou. Představuji si, jak asi budou vypadat osnovy takového „nového“ dějepisu. Počty pohlaví jen dnes, nebo i v průhledu do minulosti? A kde se takové informace seberou? Jaké výzkumy na genderová témata řekněme ve 13. století byly provedeny a jaké informace přinesly? Žádné, pochopitelně. Ve 13. století měli lidé jiné problémy, než genderovou identitu, tudíž ji neřešili a tudíž po tom nemohly zbýt žádné historické důkazy. Mám podezření, že celý tenhle ministerský nesmysl se zrodil jen proto, aby potrhlé genderistky ze zbytečných fakult měly dobře placenou práci. Ovšem, jak jinak, z našich kapes.
—
Server Čtidoma.cz přinesl lehce jedovatý komentář politika Tomáše Zdechovského, který neprokazuje vždy takovou jasnozřivost, ale tohle stojí za to:
Kříž je pryč. Inspiroval tvůrce olympijského plakátu leták z Lidlu?
S velmi neobvyklým plakátem pro letošní olympijské hry v Paříži přišli designeři v čele s ilustrátorem Ugo Gattonim. Prý má být plný symboliky Francie, kterou je potřeba v něm hledat. A co na to Zdechovský? „Mnohé věci typické pro Francii bychom na tomto letáku hledali marně. Najdeme na něm surrealisticky vyhlížející motivy, jako je třeba růžová Eiffelovka na níž je navlečen národní stadion Stade de France či metro projíždějící vítězným obloukem. Autor se dle svých slov snažil být co nejvěrnější architektuře města, ale pojal ji po svém a trochu si s tím pohrál. Nejen pozměněním některých známých motivů, ale také tím, že některé důležité detaily byly zjevně záměrně opomenuty.
Zvláště si na tom tvůrci dali záležet v případě křesťanského kříže na dómu, který je součástí pařížské Invalidovny. Zapomněli totiž na kříž na vrcholku této budovy. Nahrazený byl „neutrální“ šipkou. Vypadá to, jako by se nechali inspirovat opravdovými mistry v retušování křesťanských symbolů. Především řetězcem Lidl a jeho nechvalně proslulým několik let starým reklamním letákem na řecký týden, kde na ilustrační fotce z věže kostela jaksi záhadně zmizel kříž. Obchodní řetězec se pak hájil tím, že to dělá kvůli náboženské neutralitě. Docela překvapivé vysvětlení. Když jindy předtím prezentoval zákazníkům 1001 delikates orientu, půlměsíc na minaretu porušením náboženské neutrality nebyl. Anebo třeba automobilkou Porsche, která nechala ve své reklamě na oslavu 60 let svého legendárního sportovního modelu 911 vyretušovat sochu Ježíše shlížejícího z útesu nad Lisabonem.
Někteří také postřehli, že na olympijském plakátu není ani jediná francouzská vlajka. Naprosto chápu celou tuto chvályhodnou snahu autorů. Pohled na křesťanské či francouzské symboly by zřejmě mohl některé útlocitnější povahy zranit. I tak se mi ale zdá, že tvůrci zůstali jen na půli cesty. Měli raději rovnou vypustit vše, co připomínalo Francii. Až budou příště dělat nějaký podobný plakát, mohli by třeba budovy sloužící jako kostely odstranit úplně.
Možná by také nebylo od věci zajít ve snaze vyhnout se jakýmkoli přímým zmínkám o křesťanství, Francii a celé její kultuře ještě dále: Buďto umístit na plakát jen cizokrajné motivy jako třeba pyramidy, velbloudy, deštné pralesy, mešity, ašrámy či budhistické stúpy, anebo pokud by chtěli být opravdu politicky korektní, měli by raději nechat plakát úplně prázdný.
Jak už výše psáno, pan Zdechovský se vzepjal k mimořádnému výkonu v disciplíně ironie. Není to poprvé. Na podobné věci se zaměřuje častěji, občas je publikuje třeba na Neviditelném psu (už jsme jej v minulosti také odtamtud citovali). Tentokrát vskutku trefil hřebík na hlavičku. Jednomu to až nedá, aby si představil něco podobného z českého kontextu. To by byl masakr. Jen v Praze je tolik kostelů opatřených křesťanskými symboly, že by na to autorům nestačil gumovací program a barva v tiskárně. Před časem koloval mezi lidmi takový žertík – fotomontáž s čímsi podobným známé mešitě Al-Aksá vmontovaným do scenérie Pražského hradu. Výsledek? Nikde žádný Svatý Vít či Bazilika sv. Jiří. Z prezidentského paláce hezky čouhala střecha s půlměsícem a pod tím byl nápis Al-Hradčaná. Co dodat? ¨To je, bojím se, naše zítra.
—
A do třetice něco z naší, politikou přetěžkané, současnosti. Novinky.cz píšou: Stáhněte Milku z pultů, žádají Ukrajinci v Německu Ukrajinští aktivisté v Německu před letošními Velikonocemi vyzvali řetězce supermarketů, aby stáhly z regálů čokolády značky Milka. Toto opatření by podle nich mělo platit do doby, než se americký koncern Mondelez, který vlastní výrobce zmíněného produktu, stáhne z Ruska.
Aktivisté z organizace Viče, sdružující mladé Ukrajince žijící v SRN, učinili výzvu v dopise adresovaném vedení obchodních společností Rewe a Edeka, které v Německu provozují rozsáhlé sítě supermarketů. Reagovali mj. na skutečnosti, že Milka v SRN před svátky spustila reklamní kampaň pod heslem „Udělejme Velikonoce něžnějšími“.
Mondelez podle aktivistů i přes dřívější přísliby nadále vyrábí v Rusku sladkosti ve třech továrnách. „Firmy jako Mondelez tím nepřímo financují nelegální válku Ruska proti Ukrajině,“ stojí v psaní, z nějž citoval magazín Focus. „Počítáme s vaší podporou, abychom společnosti Mondelez ukázali, že morálka má ve společenském životě své místo. Zejména když pomyslíme na to, že Rusko nadále páchá na Ukrajině válečné zločiny,“ uvádí se dále v dopise. Ukrajinská vládní agentura pro boj s korupci (NACP) už loni v květnu zařadila Mondelez na listinu „mezinárodních podporovatelů války“. Ke koncernu Mondelez, jehož centrála pro zahraniční aktivity sídlí v Chicagu, patří kromě Milky i značky Oreo, Toblerone nebo Ritz.
Aktivisté v dopise také kritizují nedávné vyjádření šéfa Mondelezu Dirka Van de Puta pro list Financial Times. Řekl, že akcionáře z morálního hlediska nezajímá, jestli firmy nadále vyrábějí v Rusku. „Více by jim záleželo na tom, kdyby společnost měla v Rusku velký podnik, kde by přerušení mohlo podstatně ovlivnit jejich investici,“ uvedl Van de Put. Podniky Mondelez v Rusku se na tržbách koncernu loni podílely necelými třemi procenty proti čtyřem procentům v roce 2022. Van de Put si za rozhodnutím pokračovat v aktivitách v Rusku stojí s tím, že ti, kteří ze země odešli, zanechali svůj majetek „přátelům“ ruského prezidenta Vladimira Putina. Ty podle Van de Puta vygenerují do Putinovy válečné pokladny více peněz než Mondelez na daních.
Je to logické. Západní firmy, které odešly z ruského trhu, otevřely obrovské rozvojové možnosti pro jiné, především ruské firmy. Tím, že přestaly válcovat ruský trh západními výrobky, udělaly pro konjunkturu ruské ekonomiky víc než kdo jiný. Vidíme to na kdečem. Například na řetězci McDonald´s, který se odstěhoval z Ruska už na jaře 2022. Na jeho místo ihned naskočil ruský podnik, který má (jak račte viděti na snímku pod článkem) logo nápadně podobné „mekáčům“, ale název ryze čechovovský – Ďáďa Váňa. To by těžko vymysleli jinde než v Rusku. A tuto kreativitu jim umožnily právě ty západní formy, které nadřadily politickou deklaraci nad prostý byznys. Ostatně jakpak na tom asi dnes je majitel firmy Rohlík Čupr, který při nedávných protestech zemědělců „proklel“ agrobarona Jandejska (jenž stál za těmi traktory v ulicích Prahy) s tím, že od něj už nebude nic kupovat? Možná, že taky splakal nad svým výdělkem.