Ve Švédsku měl premiéru seriál, který představuje Vikingy jako černochy, píše server Necenzurovaná pravda. Už před časem, když se film natáčel, vyvolal ve švédských médiích spoustu komentářů, nicméně nyní, záhy po jeho premiéře, se ozývá kritika i ze zahraničí. V posledních letech jsme si sice mohli na černochy, kteří hrají původně bílé Evropany, zvyknout, nicméně zde jde očividně o snahu vštípit původnímu obyvatelstvu dojem, že téměř všichni jejich předkové byli černoši. Podobná dílka byla natočena například i ve Velké Británii, kde už nějakou dobu probíhá s podporou BBC kampaň, která tvrdí, že historii země budovali černoši. Švédsko je tak další zemí, která se snaží přepisovat vlastní historii – a to včetně původu obyvatel. Zřejmě se tak již přizpůsobuje složení většinového obyvatelstva, které bude běžné ve velmi blízké budoucnosti.
Obrovské investice SVT do seriálu o švédské historii – kde původní Švédové vypadají jako Arabové a Afričané – vedly k sérii negativních článků v zahraničních mainstreamových médiích. Někteří si kladou otázku, zda Švédové věří své státní propagandě, nebo ji berou s rezervou. Příběh Švédska je po téměř třech letech natáčení vysílán švédskou státní televizní společností Sveriges Television AB (SVT) financovanou z daní. Už po prvním odvysílaném díle však seriál vyvolává reakce v zahraničí, mnozí se domnívají, že inscenace ve své touze být politicky korektní překračuje hranici. Seriál zobrazuje vzestup švédského lidu v důsledku toho, že se v severské zemi setkávají a mísí národy Arabů a Afričanů. Z nich pak vznikli Vikingové. Aby to SVT ospravedlnila, odkazuje na zcela nový výzkum, který tvrdí, že populace Skandinávie před více než 10 000 lety měla o něco tmavší barvu pleti než dnes.
„Neúspěch televizního seriálu o švédské historii s černošskými herci,“ zní titulek článku, který tento týden zveřejnil respektovaný Newsweek. Časopis píše: Na projekt se snesla kritika kvůli tomu, že v upoutávkách na seriál jsou vyzdvihováni černošští a blízkovýchodní herci. Někteří tvrdí, že jejich prominentní role je součástí revizionistické historiografie, která se neřídí skutečnou vědou nebo historií, a někteří v tom vidí touhu „dát kopačky“ bílým Evropanům nordického původu. V komentářích čtenářů si mnozí kladou otázku, jak vlastně takovou produkci Švédové přijímají. „Opravdu tomu věří?“ ptá se uživatel X Wall Street Silver.
Newsweek cituje bývalého švédského poslance Jeffa Ahla, který uvádí, že projekt představuje plně pokračující falšování historie a je produktem politicky korektního hnutí, které převzalo všechny instituce takzvaného vysokoškolského vzdělávání ve Švédsku. „Kulturní neomarxistický jed musí být z našich ‚univerzit‘ vymýcen. Změnily se spíše v továrny na propagandu než na univerzity,“ řekl Ahl v komentáři otiskovaném v Newsweeku. Newsweek se také odvolává na komentáře švédské veřejnosti na X, kde je často tématem to, že arabsko-africká populace zobrazená v pořadu stěží představuje švédskou minulost, ale spíš její budoucnost.
Mne zaujala stručná, ale výstižná hláška uživatele pod jménem Masunta: „V USA jednou natočili Sněhurku. Měla černou pleť… Budou v pohádkách krávy dojit černé mléko?“ Ve stejném duchu by se dalo pokračovat. Dojde na zákaz bílého cukru z cukrovky a bude povolen jen ten hnědý třtinový. Do mléčných výrobků se bude přidávat barvivo, které změní bílé zbarvení na hnědé či černé. Svatební šaty budou rovněž černé, třeba s odůvodněním, že v Indii nosit bílý oděv je znamením smutku, a svatba je přec záležitost šťastná. Přestane se vyrábět běloba a nahradí ji černoba či hnědoba. Častá fráze „byl rozpálen doběla“ bude změněna na „do hněda“. Jen nevím, jak si tito inovátoři poradí v zimě se sněhem. Ale na druhou stranu, vyrobit takové množství hnědé a černé barvy, to už je sakra zakázka (a z ní plynoucí provize). Takže bez obav: až vám bude na čepici padat cosi hnědého, nebojte, to nejspíš nebude to, co obvykle hnědé bývá. Což ovšem neznamená, že jste se neocitli v místech, odkud to hnědé zpravidla vychází.
—
To server Tiscali.cz přináší jinou novinku: Politická korektnost je nemilosrdná: Tentokrát se bude přejmenovávat ptactvo. Americká ornitologická společnost usoudila, že nebozí opeřenci nemohou nést jména lidí s rasistickou minulostí. Přejmenuje proto desítky druhů ptáků, u nichž lidská jména nahradí názvy vycházejícími z jejich stanovišť či vlastností. Cílem je prý vytvořit inkluzivnější prostředí pro příznivce pozorování ptactva. „Zvyk exkluzivního pojmenovávání se rozvinul v 19. století, kdy bujela i misogynie a rasismus, a dnes už nefunguje. Nastal čas, abychom tento proces změnili a soustředili se na samotné ptáky, jak by to také mělo být,“ uvedla šéfka Americké ornitologické společnosti (AOS) Judith Scarlová. Někteří opeřenci v USA a Kanadě nesou jména po svých objevitelích nebo přírodovědcích, přičemž někdy může jít o lidi s kontroverzní minulostí nebo rasistickými názory. Podle ornitologů nastal čas, aby druhová jména ptáků byla zcela neutrální, neodkazovala na konkrétní osoby, vycházela ze skutečnosti a ptáka lépe charakterizovala, napsal server BBC.
AOS se chystá přidělit nová jména zhruba 70 až 80 ptačím druhům. Konkrétně se chystá například na drobného žlutě zbarveného lesňáčka čepičatého, který nese v angličtině jméno lesňáček Wilsonův podle přírodovědce Alexandera Wilsona. Stejný osud čeká i bekasinu otavní, které se ve Spojených státech říká bekasina Wilsonova. Některá kontroverzní jména ornitologové upravili už dříve – například v roce 2020 odstranili referenci na jméno konfederačního generála Johna McCowna u jednoho z druhů strnadů. Ten nově získal druhové jméno silnozobý, které odkazuje na jeho fyziognomii.
Zde se hodí užít příklady poněkud inverzní proti těm v předchozí glose. Například medvěd hnědý by mohl svádět k domněnce, že hnědá barva je barvou nebezpečí. Nebo agama černá (Laudakia melanura), poměrně nepohledný ještěr, napovídá, že tato barva je z principu negativní, což vytváří nežádoucí stereotypy. Naopak takový sup bělohlavý (gyps fulvus), známý ptačí mrchožrout, je pojmenován politicky správně, protože symbolizuje odporné činy bílé rasy v celých jejích dějinách.
—
A ještě jednou do světa zvířat nás vedou Novinky.cz titulkem Obránci zvířat drželi pietu za mrtvé svatomartinské husy. V husí kůži, tak se jmenovala akce, kterou na svatého Martina pořádala brněnská lokální skupina spolku OBRAZ – Obránci zvířat. Upozornila na utrpení hus v rámci svatomartinských hodů. Jedná se o první kapitolu v rámci nově spuštěného projektu Štatl zvířat, kdy budou brněnští obránci každý měsíc představovat jedno téma, které se bude věnovat zneužívání zvířat. „Dnes pořádáme pietní happening symbolicky v den svatomartinských hodů. Našim cílem je připomenout oběti této kruté tradice a zároveň také informovat, že existují rostlinné alternativy, které nejsou spojené s krutostí páchanou na zvířatech,“ uvedl Petr Michalec.
Kolemjdoucí podle serveru téma zajímalo a zastavovali se na krátké rozhovory s organizátory, kdy společně diskutovali podmínky chovů zvířat. Obránci zvířat také rozdávali letáky, kde se lidé mohli dočíst, co prožívají české husy, než skončí na talíři. Mohli se zde také inspirovat recepty na svatomartinskou husu v rostlinné podobě.
Leták odkazuje na stránky tvojevyzva.cz, což je měsíční rostlinná výzva spolku OBRAZ, která nenásilnou formou provádí účastníky rostlinnou kuchyní, a je zcela zdarma. Do výzvy se v minulém měsíci zapojily slavné osobnosti – jako zpěvák Tomáš Klus, zpěvačka Jitka Boho, herečka Tereza Těžká, zpěvák David Kraus a nebo třeba Adam Rundus z MasterChef Česko. „Je to strašný. Lidi si zvykli jíst denně maso, takhle to v minulosti nikdy nebylo. Je dobře, že na to upozorňujete,“ uvedla jedna z procházejících žen.
Docela by mě zajímalo, kdo tuto a podobné taškařice platí. Neboť pochybuji, že svůj drahocenný čas tito všeznalci utrácejí gratis. Rozumím všem těm tomášům klusům, že se chtějí zviditelnit. Rostlinná svatomartinská husa, to je jistě nosné mediální téma, na němž se hodí svézt, zejména když umělecky už dlouho nic pořádného nepřináším. Jedni, jako Agáta Hanychová, se pořád rozváději, jiní holt bojují za drůbež. Čekám, až nějaký chytrolín přijde s tím, že svíčková se nemá dělat z hovězího, nýbrž ze svíček. Nojo, ale co až dojde na cikánskou?
