První dnešní zpráva ze Cvokhauzu mi až nepříjemně přijde pro dnešní dobu symbolickou, i když přitom docela mrazí. Server Super.cz píše: „Dvojnásobný táta utratil 1,3 milionu korun za proměnu v ďábla. Všechno to začalo tetováním a teď nemůže ani do kostela.“ Brazilec Renie Diniz Silva posledních čtrnáct let obětoval své touze stát se ‚skutečným ďáblem‘. Všechno to přitom začalo poměrně nevinně, a to tetováním. Na této formě zdobení těla se stal rychle závislým a dnes má malůvky na více než 70 procentech kůže. To ale zdaleka není všechno. Osmatřicetiletý muž postupně přešel k dalším úpravám zevnějšku včetně nejrůznějších implantátů pod kůží, ale způsobuje si bolest i jinými způsoby, kdy se například na hácích zapíchnutých do kůže na zádech houpe na řetězech. Během čtrnácti let, co se svému netradičnímu koníčku věnuje, za nejrůznější ‚vylepšováky‘ zevnějšku zaplatil v přepočtu už 1,36 milionu korun. Na jeho čele najdete například dva transdermální implantáty, jejichž jedna část je zapuštěna pod kůží a další je venku. Renie si tak může do čela ‚našroubovat‘ nejrůznější rohy a jiné prvky. A to nejlepší nakonec: samozvaný ďábel Silva si veřejně stěžuje, že mu ‚náboženští fanatici‘ zakazují i vstup do kostela.
Nějak si nemohu pomoci, ale ten zjevně duševně postižený Brazilec připomíná známou postavu blba z Prodané nevěsty, poskakující po návsi v medvědí kůži a křičící „Nebojte se. Já nejsem medvěd, já jsem Vašek!“ Ale to je příliš něžné přirovnání. Spíš mě napadá, že by se na příslušné budovy, příkladně kostely, úřady vlády, ministerstva, parlamenty atd. měly vyvěsit cedulky s nápisem „Magorům vstup zakázán“. Představte si to ticho, klid a mír, jež by tam zavládly.
—
A ještě jednou z podobného soudku. Týž server Expres.cz píše: Jessica Alves podstoupila svou „poslední“ plastickou operaci z donucení. Hned předvedla výsledek. Známá „Barbie“ Jessica Alves (donedávna „Ken“ Rodrigo Alves) nedávno prozradila, že alespoň na čas končí s plastickými operacemi. To ale ještě nevěděla, že si během tanečního řádění zničí implantát v zadnici. Teď už je naštěstí vše napraveno a Jessica se ukazuje v celé kráse. Jessica si totiž před Vánoci nadělila zvětšení hýžďových implantátů z 625 ml na 1050 ml a plastiku nosu, obojí podstoupila v tureckém Istanbulu. Lékaři jí však po operaci dali přísné pokyny, které měla dodržovat. Několik týdnů neměla dlouho sedět, mít sex, chodit do posilovny ani tančit. Což o to, sezení u těchto typů individuí bývá spíše nahrazováno ležením, protože to je asi jediná poloha, kdy všechny ty nesmysly všité pod kůži tolik nebolí. Ale poloha vleže nutně neznamená sdílenou polohu vleže. Upřímně: dovedete si představit kohokoli, ženu, muže či kterékoli jedince z ostatních 70 pohlaví, že by se obětoval a páchal nějaké prasečinky s něčím tak obskurním jako je tato bytost? Jenže tu poslední radu milá Barbie dost podcenila a na vánočním večírku hodně tančila a její implantát se dal do pohybu. Druhý den si v koupelně všimla toho, že s její zadnicí něco rozhodně není v pořádku. Lékaři v Istanbulu se nad nebohou Barbie slitovali a objednali ji na nejbližší možný termín, aby její pozadí dali opět do kupy.
Možná je to trochu perverzní, ale představuji si, jak se milá Jessica prohlíží před širokoúhlým zrcadlem a shledává, že její hyždě poklesly zhruba do úrovně lýtek, ne-li kotníků. Opět mi to připomnělo slavný vtip, který kdysi, ještě za časů předlistopadových Silvestrů Vladimíra Menšíka, vyprávěl proslulý patetik českého hereckého nebe, Otakar Brousek. Bylo to takhle:
Narodí se princ a sejdou se tři sudičky. První povídá: budeš bohatý, slavný a spokojený, ale druhá dodává: jenomže až ti bude 6 let, naroste ti na břiše šroubek. A poslední chlácholí: Neboj, až ti bude dvacet, potkáš krásnou princeznu, tak tě vysvobodí a šroubek ti vyndá.
A tak se i dělo. Princ dospíval, zdědil obrovské rodové majetky, později se i v nějaké té bitvě proslavil… Jenomže, jak bylo předpovězeno, v těch šesti letech mu skutečně narostl onen osudový šroubek. Tak princ čekal, až potká tu slíbenou princeznu, která ho šroubku zbaví. A po letech se dočkal. Poznal krásnou princeznu, princezna mu vyndala šroubek – a princovi upadla prdel.
—
A závěrem zas jednu z webové kolportáže. Jde o vtip sice hodně fousatý, bohužel patřím ke generaci, která jej v 70. a 80. letech zažívala „online“, nicméně přijde mi, že jeho aktuálnost buď vůbec nevyprchala, nebo se po krátké odmlce s plnou parou vrátila. Nuže:
Africký student se vrací ze studií v Československu. Na letišti se ho ptají novináři, jak se mu u nás líbilo. Lámanou češtinou odpovídá:
„Ťěžkoslovensko je lihově demagogický stát se šokialistickým zřícením, řízený komickou stranou a výstředním výborem a polibdírnou v čele s geniálním nájemníkem Gustafem Rusákem. Nejvíce se mi líbí pětileté flámování. V roce 1985 se v Ťěžkoslovensku očekává nebývalé zvýšení cestovního ruchu. Je tu totiž 7 divů světa:
- Všichni mají práci
- Všichni mají práci a nikdo nic nedělá
- Nikdo nic nedělá a plán se plní na 105%
- Přestože se plán plní na 105%, nikde nic není
- Přestože nikde nic není, všichni mají všeho dost.
- Přestože všichni mají všeho dost, kradou jako straky
- Přestože všichni kradou jako straky, nikde nic nechybí
Zkusím ten vtip přepsat do soudobštiny:
Tschechien je nepatrná kolonie ve středu Evropy, o kterou se pere Evropská unie (což je jen alternativní název pro Sudetendeutsche Landsmannschaft a jeho politické spojence) se Spojenými státy americkými, které dosud trvají na tezi, že Česko je jen zkrácený název pro Čečensko. A dobýt Čečensko, znamená vsadit nepřátelskému Rusku geopolitický políček a zároveň vybudovat předpolí pro moderní jadernou techniku od amerických zbrojařů, nakoupenou za české peníze. Ostatně budou se hodit, neboť:
- Pan premiér říká, že jsme ve válce.
- Přestože podle pana premiéra jsme ve válce, nikdo nám ji nevyhlásil a ani my jsme ji nikomu nevyhlásili.
- Přestože válka nebyla vyhlášena, pan premiér říká, že se v zájmu konečného vítězství musíme všichni uskrovnit a zvyknout si na zimu v bytech a průvan v peněženkách.
- Přestože se všichni musíme uskrovnit, pan premiér a nejvyšší orgány si zvedly platy o víc než 10%.
- Přestože si premiér a další orgány zvedli platy o víc než 10%, stále nemají dost.
- Přestože stále nemají dost, říkají, že je lidé mají milovat, protože to s nimi myslí dobře, a rozhodně se nemají shromažďovat na náměstí a vyslovovat tam nesouhlas s premiérem a další vrchností.
- Přestože se lidé nemají shromažďovat a vyslovovat nesouhlas, pan premiér říká, že u nás stále panuje svoboda slova a shromažďování.
- Přestože u nás stále platí svoboda slova a shromažďování, chystá naše vláda cenzurní zákon, který bude rozhodovat, co ještě je svoboda slova, a co jednání ohrožující bezpečnost státu.
- Přestože bezpečnost státu není ohrožena nikým jiným, než samotnou vládou, jsme ve válce.
- Přestože jsme ve válce… ad libitum
…což je konec konců o dva a více divů světa víc než v předchozím případě. A pak že jsme v ničem od roku 1989 nepokročili!
