Jak je známo, písničkář a držitel Krameriovy ceny za „nezávislou publicistiku ve verších“, jakož i (a především) státního vyznamenání za zásluhy 1. stupně Jaromír Nohavica velice nerad poskytuje rozhovory. Či spíše skoro žádné neposkytuje. Zpravidla na to odpovídá slovy typu „Všechno říkám v písničkách“. Ale protože pro něj mám už léta slabost, nadto měl před pár dny svátek (24. 9.) a taky záhy oslaví 40. výročí profesionálního působení na hudební a obecně kulturní scéně (letí to, bohužel), sepsal jsem pár otázek, které jsem Jarkovi N. nepoložil. Ale neboť mám řadu důvodů, proč mu na dálku vyseknout poklonu, hledal jsem tedy odpovědi v jeho písních. Je možné, že by on sám na tyto otázky odpověděl jinak, nebo jiný badatel v jeho archivu by k nim našel jiné veršované odpovědi. Berme tedy tento „rozhovor, který se nekonal“, aspoň jako příležitost zamyslet se. To nikdy neuškodí.
- Do Prahy jsi už několikrát přivezl ostravský kabaret BO. Jak na produkci z ostravské Heligonky reagují Pražáci?
Jdou po mně jdou jdou jdou / na každém rohu mají fotku mou / kdyby mě chytli jó byl by ring / tma jako v pytli je v celách Sing-Sing
- Je o tobě známo, že jsi hrdý Ostravák. V čem spočívá genius loci tohoto města?
Ostravo Ostravo / město mezi městy / hořké moje štěstí / Ostravo Ostravo /černá hvězdo nad hlavou / Pámbů rozdal jiným městům všecku krásu / parníky na řekách a dámy všité do atlasu / Ostravo Ostravo / srdce rudé / zpečetěný osude
Ostravo Ostravo / kde jsem oči nechal když jsem k tobě spěchal / Ostravo Ostravo / černá hvězdo nad hlavou / Ať mě moje nohy nesly kam mě nesly / ptáci na obloze jenom jednu cestu kreslí / Ostravo Ostravo / srdce rudé / zpečetěný osude
- Kde nabíráš inspiraci?
Jak je tak stále více nomenklaturních míst, no vážně /jak je tak stále více nomenklaturních míst / je stále těžší těžší je stále těžší / mít diplom v kapse a být si jist že budeš jíst / vždycky seš na hlavu mírně šus / vždycky ti řeknou: takových jsme viděli / a proto zpívám blues / o malých mozcích a velikých prdelích
- Máme rok 2020. Od vstupu Česka do EU uplynulo již šestnáct let. Jak se nám Čechům v té sjednocené Evropě dneska žije, jak to hodnotíš?
Krásný kraj všude kolem hezko / Vítejte v penzionu Česko / Uprostřed Evropy / Hory doly lesy vody pole se snopy / Vstřícný lid a přívětivé klima / V noci klid dlouhé léto krátká zima / Cizinců častý cíl / V knize hostí přečtěte si kdo už tady byl
Tataři Avaři / Křižáci barbaři / Čingischán na koni / Němečtí císaři / Taljáni Švédové / Rusové na tancích / Maďarští strýcové / I polští bratranci / Od jihu Habsburci / Z východu soudruzi / Hunové i Turci / Ba i ti Francúzi / Návštěvy na víkend / Anebo na roky / Smlouvy o pomoci / Dědičné nároky
Krásný kraj všude kolem hezko / Vítejte v penzionu Česko…
A paní recepční / Po každé návštěvě / Pěkně to uklidí / Snídaně je v devět / Pořádek na dvorku / Kuželky a pinec / Tady si oddáchne / Slušňák i zločinec / V kuchyni na stěně / Pekne to vyzerá / Je podpis Stalina / Je podpis Hitlera / Dvě velká srdíčka / A pod tím slova / Byli jsme nadšeni / Přijedem znova
- V písni Euročardáš se stavíš kriticky k EU. Cituji: „ono tohle euro, eurodílo nic dobrého neurodilo.“ Skladba byla nahraná v roce 2011. Jsi opravdu neurotický, když máš v kapse Euro, a jak bys hodnotil myšlenku na to, že bychom měli přijmout brzy Euro, o které opět řada politiků hovoří, dnes?
Když přinesu eura ženě / ona tváří se uraženě / A vzpomíná na bony /na džíny anebo na bonbony/ Český člověk strach má / Lepší je koruna či drachma / Běžte někam s eurem / My vám naňho seurem !
- Co říkáš na to, jak se na nás dívá západ v souvislosti s tím, že odmítáme uprchlické kvóty, že jsme xenofobní, zlý a nesolidární národ. Jsme my Češi opravdu takoví?
Ďura světa v každém směru / Co si myslíš na to seru / Nemluv bo mě mory beru / Tak se žije tady na severu / Větry fuči ze všech směru / Když není máslo jime Heru / Furt dva metry od maléru / Tak se žije tu u nás
- Proč si myslíš, že mezi Čechy (ale i Poláky a Maďary) panuje vůči přijímání uprchlíků takový odpor oproti například Němcům, v čem jsme jiní?
U nás v ústavu máme ústavní řád / Podle něj vstáváme / Přes den se flákáme /Večer chodíme spát / Vyvěšený je dole ve vestibulu / Kdy je čas na papu / Kdy je čas na kaku /Kdy je čas na lulu / Vrchní sestřička sedí v kukani / Má oči ostříží / Na kázeň dohlíží / Bo my sme vyhukaní / Aby nedošlo k ústavní krizi / Tomu kery zlobí / Nebo bordel robí / Zakáže televizi Bo pořádek musí být
- Dá se říct, že trend politické korektnosti zasáhl tak trochu i tebe. Před časem se o tobě psalo v médiích v souvislosti s písní Baraba mi šahá na babu. Píseň se podle některých (např. Reflex.cz) vezla na protiuprchlických náladách ve společnosti. Jakýsi redaktor Respektu.cz zase napsal, že rozehráváš protiuprchlickou kartičku. Jak to hodnotíš s odstupem?
V Africe tam žijou sloni a podobná zvířata / mezi stromy je tam honí Afričančata / načančané Afričanče jako uhel černé je / ráno skočí na saranče a jede do Guineje
Děvčata tam honí kluky a kluci zase děvčata / k nám to mají trochu z ruky Afričančata / přes moře a přes potoky dva tisíce šest set mil / na kole tak dva tři roky no a pěšky ještě dýl /
Průšvih je když Afričanče černé jak mé boty / narodí se naší Anče od nás z Dolní Lhoty / ale narodí či nenarodí vždyť je to vlastně putna / hlavně že nám nemarodí a že mu u nás chutná
- Proč jsi tu píseň vlastně napsal?
Bo!
- V souvislosti s kritikou písně jsi tehdy zmínil „mediální popravy“ a cenzorské choutky určitých lidí. Je o tobě rovněž známo, že od určité doby s médii příliš nekomunikuješ. Co si myslíš o současné mediální scéně v Česku?
V novinách zahlédl jsem vlastní podobiznu, / narozen v komunizmu, umřu v komunizmu, / Na četu ČT četují si s mačetami četné čety / jako před léty ty samé věty. / Lidé se radují, jak je ta pravda prostá,/ dobře mu tak, však on ví, za co dostal / a mezi těmi všemi darebáky jako jeden z mnoha: Vica noha, nějaký Vica noha.
Uděláme z tebe kašpárka na niti,/ tititi… / uděláme z tebe, to co ze sebe,/ bebebé… / uděláme z tebe vyvrhele,/ televizního Jů i Hele,/ uděláme z tebe tibetského dalajlámu,/ Václava Havla nebo jeho první dámu,/ uděláme z tebe hloupého valacha,/čistého anděla i špinavého raracha,/ uděláme z tebe tintili vantili, / bude ti to pěkně slušet v režné košili,/ uděláme z tebe Jerryho i Toma,/ aby ses tu cítil fakt jak doma, / hřebíkem tě přibijeme jako kočku na vrata,/ tatata tátátá tatata !
- Myslíš, že témat, o kterých se ve veřejném diskurzu nesluší mluvit a tlaku z určitých stran přibývá, a to i ve směru k umělcům?
Andělé na kúru, aleluja / v bělostném mundúru, aleluja / hrají na šalmaje, aleluja / že bránou do ráje neprojdu já / Nebeská honorace, aleluja / má totiž svoje informace, aleluja / co chtějí vědí o člověku, aleluja / mají na to kartotéku / a v ní su já, aleluja
Předvčírem mi přišlo psaní / poslané nebeskou poštou / jen ať se prý moc neoháním /že už mi to v nebi spočtou/ No jen si klidně spočtěte / já se vás nelekám / víte co mi můžete / a hádejte kam.
- Dalo by se tedy tak trochu s nadsázkou říci, že tedy ztrácíme určitým způsobem svobodu?
Už dvacet devět roků chodím po světě / a ten svět furt a furt se stejně točí / já budu klidně smát se budu veselý / jenom mi vydloubněte oči / Neviděl bych vypasené páprdy / tisíce let a stále titíž / když něco prohnilého v státě zasmrdí / říkají: Ty snad něco cítíš / Říkají mi dobráci u koryta / není tak zle – jen doba je složitá /Dejte mi do ruky mávátko a řekněte jak volat sláva / já už si najdu ten správný směr a budu mávat mávat mávat
- Měl by se dnešní umělec angažovat v politických otázkách či reagovat na aktuální dění ve společnosti, nebo je to spíše cesta, kterou si může uškodit?
Svobodný jsem jak Ikarus,/ z křídel mi kape vosk a dole bliká Rus,/ opodál Evropa a já jsem pánem svého života,/ je sobota / a dole malé tečky jako lidi, / bílí, černí, žlutí, arabi i židi,/ ti, co slepí jsou i ti, co vidí,/ navzájem se nenávidí./ Je to tak…
- Velká vlna kritiky se snáší na umělce, kteří tu a onde vystoupí ve prospěch nějaké strany nebo politika. Co si o tom myslíš?
Já sedím na klandru a ty zas na sudu / a každý hercem je svýho osudu / Na dvoře divadla hrajeme divadlo
- V písni Hanba Sláva se dotýkáš problematiky polarizace společnosti, alespoň já tomu tak rozumím, a to v souvislosti s aktuálními tématy a třeba i posledními prezidentskými volbami. Cituji: „Lidi nebaví opačné pohlaví. Chlap má chlapa rád. Baba babě dává. Jedni křičí hanba, hanba, druzí zase sláva sláva“ Další sloka: „Hned u vrat na Hrad stojí Pat a Mat. Na prezidenta jdou kandidovat, Rozlícený dav už vlaječkami mává. A jedni křičí hanba, hanba, druzí zase sláva, sláva“. Myslíš, že se česká společnost stále více polarizuje? Co je toho příčinou? Lze li tedy tak píseň chápat…
Na jedné lodi plujem, na jedné palubě / a i když neveslujem, voda nás sama nese / na jedné lodi plujem vstříc stejné záhubě / a mrtvé vyhazujem a živým smějeme se
Obzor je někde v dáli a loď má spoustu děr / stokrát je zacpávali tesařští tovaryši / obzor je někde v dáli, je těžké držet směr / když ti, kdo se včera báli, dnes lodní deník píší
- Na české politické scéně se pořád něco děje. Jeden na druhého donáší do Bruselu, strany a jejich lídři se k sobě chovají jak ve čtvrté cenové u pátého piva… Jak se v tom všem cítíš?
Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa / zvedl jsem telefon a ptám se: Lidi jste tam? / a z veliké dálky do uší mi zaznělo / že dokud se zpívá ještě se neumřelo
- Plánuješ na tento prapodivný svět reagovat nějakou písničkou? Nebo se tak snad již stalo?
V řadě za sebou tři čuníci jdou / ťápají si v blátě cestou necestou / kufry nemají cestu neznají / vyšli prostě do světa / a vesele si zpívají / Levá pravá teď / přední zadní už /tři čuníci jdou jdou / jako jeden muž / lidé zírají / důvod neznají / proč ti malí čuníci tak vesele si zpívají
- Často slýcháme, že z toho nepořádku ve státě může vést jediná cesta, a to najít nějakou autoritu, která bouchne do stolu. Myslíš, že mají Češi tendenci naslouchat zidealizovaným silným vůdcům a co za tím může stát?
U totemu tančí kmen – Náčelník byl popraven / Očička mu vydloubli vesničani přitroublí /
V tento slavný den / Jak jim velel obyčej, rozmlátili mu obličej / Do huby mu nandali ošoupané sandály / Aby nekřičel
A všichni tančí křepčí / Sláva hepčí / Přijde nový – bude lepčí / Lepčí než předešlý / Špatné dny odešly / Lepší dny nastanou / Nad naší savanou
Zatím kdesi za lesem ten nový připravuje se / Usmívá se pod vousy, břitvy nože si brousí / V celé noblese / Každý kromě osla ví, že jen co skončí oslavy / ti všichni, co tu jančí, jásají a tančí/ Přijdou o hlavy
Odpovědi jsou čerpány z http://www.nohavica.cz/cz/tvorba/archiv_az/_archiv_az_index.htm
Foto Jaromíra Nohavici: Jiří Skupien
