Kdo nejde s námi, jde proti nám
Přesně v tomto duchu komunikuje naše vláda a její předseda Petr Fiala, když někdo vysloví názor, že práce vlády nestojí ani za bačkoru. Přesně to vyjádřil premiér v reakci na masovou stovku učitelů, když řekl, že odboráři zneužívají těžké situace ke svým politickým cílům. A samozřejmě, jako obvykle, tento výkřik nijak nezdůvodnil, nepodložil konkrétním argumentem. Tedy kdo nejde pevně za naší vládou, jde proti ní. Jenomže je to jinak. Slyšíme denně různá vyjádření ve stylu: já jsem je (tedy pětikoalici) sice volil, ale jsou pro mne strašným zklamáním. Vláda se chová, jako by spadla z Marsu, a ve všem svém činění se ohání poukazem na to, že se svými 108 hlasy ve Sněmovně může odsouhlasit cokoli, třeba že země je placatá a Slunce obíhá kolem ní. Stávka více než 70% škol by v normálním státě přinutila vládu k abdikaci, nebo aspoň k jasnému, střízlivému a hlavně vstřícnému jednání, protože – vše marno – školství je základ naší budoucnosti. Jak se k němu chováme, tak se budou pak jeho absolventi chovat k nám. Vláda ovšem postrádá pud sebezáchovy. Patrně ani nepočítá s tím, že by ji někdo mohl ze Strakovky vyhnat, když si to posichruje korespondenční volbou, která se přece tak hezky dá „cinknout“. Souhrnně řečeno: pokud nejsme už úplně na dně, tak se k němu kosmickou rychlostí pod vedením premiéra Fialy řítíme. A o tom byl i další díl rozprav Vladimíra Franty s Petrem Žantovským v cyklu o Lecčems a mnohém s podtitulem Odboráři v ulicích, premiér u kraviček.
Pořad můžete zhlédnout zde:
https://www.youtube.com/watch?v=xfPz15Ukvcw
kompletní soubor videí tohoto cyklu najdete zde:
https://www.youtube.com/playlist?app=desktop&list=PLvxIK2EhjVvWzd8Y-23Yh7D91FelnllIE
